Stránky

středa 12. srpna 2015

Dramatická první noc a 3 nejdůležitější věci, které musíte nakoupit jako první do nového bytu

Nevím, jak se mám tady na té průhledné židli složit. Před chvíli to byl turecký sed, teď mám zrovna jednu nohu skrčenou a klouže mi pomalu dolů, a kdybych udělala lotus, seděla bych asi v něm... Pořád se tu vrtím ze strany na stranu a vlastně ani nevím, proč vám tady detailně popisuju, jak tady zápasím. Asi to má něco společného s tím, že je to nové prostředí a já tu píšu blog poprvé. Premiéra ze "sauny". To je naše nová přezdívka bytu. Proč? Čtěte dál...

Naše kuchyň a vybalování nezbytností



Stůl odráží venkovní světla domů a my máme v celém bytě otevřená okna. Snažíme se udělat průvan. Nejde to. Horký vzduch se prostě nehne. Můžete ho prosit horem dolem a mávat čímkoliv, co se vám dostane pod ruku. Už jsme zkoušeli všechno: před větrák postavit misku s ledem (úspěšnost: 7 z 10 bodů), každou půlhodinku se sprchovat ledovou (úspěšnost: 4 z 10 bodů), představovat si, že jsme v Norsku (úspěšnost: 2 z 10 bodů). Tam je totiž kosa. I v létě. A letos to prej stojí za houby. Tak bychom si vlastně neměli stěžovat. 

Stěhování 

V pondělí jsme nastěhovali našich sedm kufrů do útulného půdního bytu se schodama. Ty jsou důležitý. Stejně jako obrovský střešní okna a ... pozooooor: šatna. Aaaaa... poprvé v životě mám prostor, kam můžu vybalit, rozvěsit, pověsit, naskládat, načančat, navěsit, poskládat svých pár švěstek. Vždycky jsem to tlačila do pár šuplíků, které se pod tou tíhou stejně jednou prolomily. Polovinu oblečení jsem v Norsku rozdala, abych to nemusela balit a nechala si pouze a jen (skoro) ty moje oblíbené kousky. To byla úleva vyhodit kalhoty, který mi už několik let připomínaly, že jsem na spravování zipů levá.

Stěhovací den proběhl řekla bych ladně. Ráno jsme stihli pár pracovních schůzek, pak jsme vytáhli kufry do pátého patra, naházeli je do pokoje, přivítali mojí Barunku, rozloučili se se Sirem, dojeli do IKEA, za rekordní čas (přesně a na knap 57 minut. Říkáte si: "To snad není možný!" a to jsme měli ještě karamelovou sušenku  a pitíčko v restauraci) a nakoupili naprosté nezbytnosti pro první pomoc útulnosti (rozuměj: 1. svíčky, 2. bylinky, rostlinky, prostírání, ubrousky, citrónovač, 3. líbivé utěrky a ještě líbivější houbičky) a taky kupu lahví a džbánků, do kterých děláme domácí limonády (citrónovačem) jak na běžícím pásu (zase ta dlouhá věta! Terezo!). Zkrátka a dobře, nic potřebného jsme nekoupili, ale věci naprosto nezbytné. Někde v nitru tuším, že přesně víte, o čem mluvím :)


První noc v sauně

První noc byla krutá. Natěšení jsme se vrhli do postele v patře. Ano, ty veledůležité schody jsme vítězoslavně vyšli, abychom se v půli noci probudili celí zpocení a ještě k tomu slyšeli každý skříp nejedné Porsche tramvaje (ty dělají největší bordel) řítící se do vozovny. O půl šesté to rozbalil orchestr aut a měli jste vidět můj výraz. John Erik se to snažil zachránit, že je z vesnice, a že si vždycky přál bydlet v centru města, a že konečně cítí město pulsovat, a že je mu v noci stejně vždycky zima. Můj výraz se nijak zásadně nezměnil. Ba naopak, začala jsem silně přemýšlet, jestli mi ty schody, pár kroků do centra, výhled na střechy a šatna (och, ta by mě mrzela) za to stojí. To víte, žádné začátky nejsou jednoduché. A ani takové ty trochu falešné, když se vlastně vracíte domů. ALE... má to pokračování a celkem dobrý happy end. 

Včerejší noci jsem se bála jako čert kříže. Vybavená vodou, větrákem, maskou na oči a špuntama jsme byla rozhodnutá, že tohle dám. Lákadlo cool ložnice (v tomto případě naprosto nemístné slovo) na patře jsme ale museli vzdát. Postel, nebo spíš matraci, jsme přestěhovali do malého pokojíku, který má okna do dvora, zavřeli jsme dveře a za úvodní znělky našeho oblíbeného pomeranče jsem to zalomila, abych se ráno probudila vyspinkaná jak miminko. Pravda, trochu opocené miminko.

První snídaně... chleba s lučinou a pažitkou a černý čaj bez citrónu a cukru

Rozhodli jsme. Vrchní patro, alespoň tedy v létě, nebude sloužit jako parádní ložnice, nýbrž John Erik má už zcela jasno. Prý z toho bude "poker room". A nebo... vybíhá nadšeně do schodů a gestikuluje, jako by hrál stolní fotbálek... No... asi není třeba komentáře :) 

Tak to jsem ty velké životní kroky zase prolítla letem světem. Když těch věcí, které se kolem nás dějí, je tolik, ale času málo. Ten norský čas utíkal pomaleji, to mi věřte.

Krásný horký večer, 
Vaše TerezaInPraha

14 komentářů:

  1. Moc vám to přeji a těším se na další článek ! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju. Já se taky těším :) Je to pro mě teď velká relaxace, sednout si, nepočítát minuty, a psát :)

      Vymazat
  2. Terko,presne na to,jak Vam asi v tomhle luxusnim pocasi je v tom nadhernem podkrovnim byte, jsem myslela pri pohledu na fotku:-) ze si poradite jsem vedela :-) at se Vam nadherne bydli!!! Stihlo se Vam vubec neco prvni noc zdat?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, jo. Za krásu se holt platí :) Snad to brzo pomine. A už si zvykáme.

      Moc děkujeme za milé přání. Nestihlo... zdálo se imi o tom, že jsem usla v sauně, ale sen to nebyl :)

      Krásný pátek,
      Vaše TerezainOslo

      Vymazat
  3. Ahoj Terezko. Bydlíme pod střechou a pod okny kuchyně Máme vozovnu. Vedro je des, s tím nic nenadelame (i když ted v 7 rano na balkone je neuveritelně prijemne). Z vozovny jsem byla ze začátku taky nervózní, ale zvykla jsem si a ted me skripeni kol, kdyz tramvaj jede "domu", uklidňuje. Možná jsem ale jen divna, protoze mam v noci ráda, když se opile partičky vracejí z tahu domu a hulakaji a smějí se pod okny. Připadám si pak v centru deni :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Drahá Jano,

      děkuju za komentář :) Jsem ráda, že v tom nejsme sami a máme dobré vyhlídky :) Už jsme si taky trochu zvykli. Jde to celkem rychle :) Těším se, až mě to bude taky uklidňovat :)

      Hezký den,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  4. Terezko,
    opět pěkný článek,vzpomněla jsem si,když jsem bydlela v Brně v podkrovním bytě a to zdaleka
    nebylo tak horké počasí a naříkala jsem :)
    Líbí se mi částečky z Vašeho bytu,vím,že máte dobrý vkus a všechno bude útulné
    a v severském stylu,lehce to na člověka dýchne již z prvních fotek.
    Šatnu tiše závidím,po té s dcerou toužíme již dlouho :)
    Užívejte si nového bytu a přeju příjemné zařizování,to je vždycky perfektní .
    Krásný den Tobě i Johnimu.
    Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Reny :)

      Severský styl to bude. Ten je prostě náš :) Máme ho v krvi. My šatnu proměnili v ložnici, tak už "neni". Teda je, ale napůl :) Na zařizování se těšíme moc! Bude to paráda. Budu podávat report :)

      Krásný pátek a zdravíme moc! Johni prý speciálně.
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  5. Tak snad ty horka brzy skončí, ulevilo by se nám všem a vám stokrítnásobně :)
    Ale dobrý tipy na ochlazení vzduchu. Tenn led by mě opravdu nenapadl. Já se zítra stěhuju do Dánska, tak na tebe budu myslet, ať je ti chladněji :)

    tvá B,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wow, tak moc držím palce, Baru :) Dánsko je parádní!! To byla mojeprvní severská destinace.

      Přeju hodně štěstí a ať jsou na Tebe Dáni milí!
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  6. Nádherné bydlení, Terezko! Těšíme se na víc fotek!

    Hanka

    OdpovědětVymazat
  7. Na tvoje články o zařizování bytu se budu moc těšit! Jen víc fotek:)

    OdpovědětVymazat
  8. Ještě mám dotaz, jaké fígle jsi použila při zeštíhlování svého šatníku? Mně je líto dát věci pryč, přestože už je nikdy nepoužiju ( po těhotenství už nemám svoji útloučkou postavu:) Je mi jasné, že stěhováním jsi se taky musela s mnoha věcmi rozloučit. Nechceš o tom třeba napsat pro inspiraci post?

    OdpovědětVymazat
  9. Ja se ted vratila z Osla a taky jsem tam byla zpocena jak mys, jestli te to trochu utesi :-D

    OdpovědětVymazat