Stránky

pondělí 15. června 2015

Jak jsem konečně našla své životní štěstí...

Procházíme se ruku v ruce po pláži a tetelíme se štěstím. Cítím ten nádherný hřejivý pocit na srdci, když pozoruju moře a písek se mi drolí pod chodidlama. Tyrkysově zelená mořská studená voda se převaluje a předvádí svoje nejlepší vlnové kousky, které už má za ty léta doladěné do dokonalosti  a já nabírám nádherný čerstvý vzduch do plic. Štěstí mi proudí žilama. V hlavě se mi mihne myšlenka: "Jaké by to asi bylo bydlet tady..." 

Rozzlobím se sama na sebe, protože nikdy nemám takových myšlenek dost. A ruku na srdce - asi ani nikdy mít nebudu. Začnu přemýšlet, jak jsem se za ty roky života v Norsku změnila a hloubám, co mě vlastně dělá šťastnou. Je to vážně TA země, nebo jsem to opravdu já?



BLÁZNIVÁ - VÁŠNIVÁ

Když jsem byla mladší, něco mě vždycky táhlo pryč. Když jsem byla jako šestnáctiletá na několikatýdenním kurzu v Anglii (Eastbourne), viděla jsem svoje štěstí v těch nejužších domečcích na světě s výhledem na bílý písek a molo, kolem lítali hladoví racci a já bych v neděli kupovala ty octem nasáklé pečené brambory a místní noviny. O tři roky později jsem odjela na léto do Kalifornie a každé ráno před školou jezdila modrým jeepem na pláž. Z kufru mi čouhal surf a já viděla svoje štěstí jako opálená surfařka s korálema kolem kotníku. Ten sen se mi skoro splnil, když mě jednou na surfařském spotu vyhlídnul údajný "hledač talentů" a měli jsme sjednanou schůzku v jedné místní restauraci. Já z toho nakonec vycouvala. Možná i kvůli hodinovému Skype s našima, kteří jen nevěřícně kroutili hlavou, co jsem to zase vymyslela. Bůhví, jak by tohle dopadlo :) O rok později jsem zase chtěla bydlet ve Skotsku, chodit po horách, otevřít si rozkošnou kavárnu na hlavní třídě Fort Williams (hned pod Ben Nevis - nejvyšší hoře Skotska), kde by místní vedli u čaje a scones nekonečně dlouhé dialogy o vztahu Anglie a Skotska a já jim ty šťavnaté scony pekla...


SEVER

Celé ty roky jsem ale někde v sobě držela myšlenku, že ta země, ve které budu šťastná, bude na severu. A vidíte, jak to dopadlo... :) Dneska tu žiju už skoro čtyři roky, štěstí jsem našla...  ve svém manželovi, (nové) rodině, přátelích, v nádherných plážích a životním stylu, v blogování a fotografování, sportování a hudbě, ale co je tím nejdůležitějším objevem - našla jsem ho sama v sobě. 

A to je skvělá zpráva, vážení. Vaše životní štěstí na vás nečeká v nějaké jiné zemi, která vás něčím přitahuje... je ve vás samých... jen ho díky té životní cestě a někdy třeba až na konec světa, musíte najít...


A my se za pár dní stěhujeme do Prahy a já vím, že mi bude Norsko ohromně chybět. Stějně tak, jako mi v Norsku chybí moje rodná země a především pak Praha. Je to pro mě ale neuvěřitelně důležité, protože teprve v ten moment, když vám něco chybí, si uvědomíte, jak ohromně moc vám na tom zaleží. 

Vaše životní štěstí je ve vás samých. Někdo se musí přestěhovat na druhou stranu světa, aby ho našel. Ale až ho najde... vozí ho s sebou v srdci napořád.
 
Přeji vám, aby ten váš týden byl vydařený a vy jste se na té vaší životní cestě "motali" úspěšně :) 

Vaše TerezaInOslo

23 komentářů:

  1. Nádherný článek i fotky. <3 Ty poslední odstavce jsou skvělý.
    Z fleku bys mohla napsat knížku.

    PS: Terez, poslala jsem ti na instagramu direct message.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Mio :)

      Hehe, neříkej dkvakrát :))

      Měj se krásně a těším se doufám brzo na viděnou.
      S pozdravem
      Vaše TerezainOslo

      Vymazat
  2. 👍krasne slova...

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné zamyšlení.... vidím v Tvém hledání sebe a díky tomu mám pocit, že taky najdu časem to dechberoucí štěstí, Děkuji! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuju a mám radost, že jsme se vzájemně našly :) Najdeš! Když budeš chtít!

      Krásný den, Míchaelo,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  4. Moc pěkně napsané,až se mi chce brečet...právě se rozhoduji,zda podpořit mého partnera a přestěhovat se do Prahy,Je toho hodně co je potřeba změnit již kvůli mým dcerám...Tvé články mi dodávají takový smysl pro věci v životě a děkuji za ně moc.Přeji Vám hodně štěstí a i z Tvého článku dnes cítím,jak Ti přijde stěhování líto,ale že jdeš a uděláš takový krok přes to všechno.Krásný den.Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Renčo.

      Všechna velká rozhodnutí s sebou nesou těžké chvíle. Pořád přemýšlíme, jak a co by mohlo být jinak. Někdy je prostě nejlepší zas tolik nepřemýšlet, ono všechno nějak dopadne. Dobře. Není to o tom, kde bydlíme, ale jak věci vnímáme. Ať už se rozhodnete jakkoliv, bude to rozhodnutí dobré a já vám budu držet palce.

      Napište, jak to dopadlo.
      Krásný den,

      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  5. To ti moc přeji! Já se také hledám a už hrozně cítím, jak jsem tomu blíž a blíž. Je to nádherný pocit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuju, Míšo a moc fandím!

      Krásný den,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  6. Terezko, krásný článek...já bych si pod něj dovolila přízemní otázku, odkud máš, prosím, tu béžovou bundičku, co máš na fotkách na sobě? Moc ti sluší. Děkuji. Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Terez :)

      Hehe, bundička je ze švédského obchodu BIK BOK - tady v Norsku jeden z mých nejoblíbenějších :)

      Moc děkuju a přeji krásný den.
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  7. Ano je to tak, mluvíš mi z duše Terezko a bereš mi slova z úst. .. Mám to podobně, sjezdila jsem půl světa, ale pořád to nějak nebylo ono, až jsem jednoho krásného dne narazila na svého životního parťáka a rázem všechno dostalo smysl, žijeme spolu na jihu Itálie, kde to zvlášť ze začátku nebylo snadné (tedy pro mne), ale teď jsem opravdu šťastná a je to o tom s kým člověk po té životní cestě kráčí a já děkuju všemu, co nás tehdy svedlo dohromady, protože bez něj bych to nebyla já a necítila to, co cítím....Tobě i Johnimu přejeme hodně štěstí ať už budete kdekoliv a já osobně moc děkuju za krásné články na Tvém blogu, moc a moc mi mnohokrát pomohly. Petra

    OdpovědětVymazat
  8. Uplne v tomto clanku vidim sebe!!Preji hodne stesti v Praze:)

    OdpovědětVymazat
  9. Krásně napsané.. trochu mi to přijde jako z mého života :)

    www.michaela-travels.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  10. To je tak krásný článek! Doufám, že já jsem své štěstí už taky nalezla, ale že to trvalo :)

    OdpovědětVymazat
  11. Urcite hraje roli ta dana zeme kde zijes! umis si predstavit byt stastna nekde kde je valka? urcite ne. umis si predstavit byt stastna nekde kde nemas vodu, chleba? urcite ne. Umis si predstavit zabit svoji druhou dceru protoze je to zakon (cina) ???? urcite ne. Zeme v niz zijeme nam dava moznost byt stastnymi ci nikoliv. Ikdyz znam bohaty lidi co maji vse a jsou nestastny....taky pravda :) a zase znam chudy lidi, kterym pomaham a jsou stastny ikdyz nemaji nic. Je to o Tobe! ;) Ty jsi stastna a budes asi vsude kam pujdes. Beres si to s sebou.

    OdpovědětVymazat
  12. Dokud nevyjedete zit ven tak nemuzete nikdo pochopit co je to byt v jine zemi :D Je to moc tezky na zacatku, hlavne kdyz v dane zemi nemluvi anglicky....LOL ale ta ZKUSENOST ta stoji za to a je to nenahraditelný pocit!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ;) x

    OdpovědětVymazat
  13. Já si myslím, že štěstí je o tom se rozhodnout být šťastný, každý den se probudit s úsměvem na rtech a hledat i v tom nejhorším tu dobrou cestu. Spousta věcí je složitých, ale já vím, že mi to za to stojí. :) Je pravda, že je důležité najít štěstí nejprve v sobě, než ho začneme hledat někde jinde. :) Tedy alespoň pro mě.

    OdpovědětVymazat
  14. Teri, strasne se mi libi zpusob, jakym pises, je to uzasne :) a hlavne je to skvela motivace pro vsechny, kteri chteji uskutecnit sve sny, jsi opravdu uzasna :))) ps: da se nejak sledovat tvuj blog, neco jako pravidelni ctenari, aby mi zadny clanek neunikl? :) nemuzu to tu najit :(

    OdpovědětVymazat
  15. Krasny clanek. Pripomnela jsi mi jedno prislovi: Kdo nenosi hvezdy v sobe, ten je marne hleda v celem vesmiru. Taky si myslim, ze stesti clovek nosi v sobe:) Preju skvele zacatky v Praze! Jen.

    OdpovědětVymazat
  16. "Vaše životní štěstí je ve vás samých. Někdo se musí přestěhovat na druhou stranu světa, aby ho našel. Ale až ho najde... vozí ho s sebou v srdci napořád." ..asi si ani neumíš představit, jak moc jsem se v téhle větě našla. 8000 km od domova jsem konečně našla sama sebe a není to jen amerikou, ale jak říkáš, hlavně je to mnou :)) Díky za každý další článek .)

    OdpovědětVymazat
  17. Terezko moc krásný článek, úplně mi mluvíš z duše...já hledám stále, protože stále nejsem "doma" :) Moc ti v Praze přeju a snad se někdy potkáme :)

    OdpovědětVymazat