Stránky

pondělí 30. června 2014

10 bizarních věcí, které dělám, ani nevím proč...



1. Sleduju titulky v kině až do konce a hledám česká jména

Je to takový můj malý rituál, kterým vzdávám hold lidem, kteří se podíleli na celém filmu. Ve filmech mezinárodní produkce hledám česká příjmení, a vždycky se nějaké najde. Občas je to Michael Novak, nebo Jane Dvorak a to mi vždycky udělá radost. Navíc mi sezení v pohodlném křesle a poslech finálové písničky dá čas a klid na vstřebání a potažmo reflexi filmového zážitku, ať už je jakýkoliv. Občas utírám slzy, občas mi pořád ještě ustřelují koutky a občas se ptám Johniho, jestli mi může vysvětlit tu pointu... 

sobota 28. června 2014

"Tak nám někdy taky řekni, co v tom Norsku není dobrý..."


Věru, čas od času přiletí od mých přátel otázka na tělo typu: "Tak nám někdy taky řekni, co v tom Norsku není dobrý..." Inu, pravidelní čtenáři ví, že jsem typ člověka, který vidí sklenici z poloviny plnou, nikoliv z poloviny prázdnou, takže taková otázka mi nejednou vymaluje vrásky na čele. Inu, v září už to budou celé tři roky, co jsem se na sever přestěhovala a řeknu vám na rovinu, že pár věcí, které mi tu úplně zcela nesedí, bych vám bez problémů mohla vylíčit. I přestože bych vám hned v následující větě zavřela pusu tím, že těch negativ je mnohem méně, než těch věcí, které tady zbožňuju... trik spočívá v tom, že jakákoliv negativa přináší i neodkrytá pozitiva. V zimě je tu tma, to ano, ale Norové umí vytvořit neuvěřitelně útulnou atmosféru nejrůznějšíma svíčkama, světýlkama, všichni do jednoho se umí zachumlat do teplé deky, hřát si ruce o horké kakao a hrát deskové hry; veškeré kulturní  a volnočasové aktivity jsou tu drobet dražší, tak si Norové raději sbalí saky paky a vyrazí za Oslo a obdivují nádhernou přírodu na nějaké pěkné tůřenákup auta a jeho provoz je tu z mnoha důvodů (většinou však environmenatálních) super finančně náročný. Co na to Norové? Jezdí se vlakem, na kole a chodí se pěšky. O tom, že tu hodně lidí chodí pěšky svědčí i nový severský módní styl - to jest tenisky k elegantnímu outfitu. Inu, já to miluju, většinou si pak ty jehly nesete v kabele a na místě se přezujete, ale žádné velké módní fópa to tedy není. 

 CENA ALKOHOLU JE TAKOVÁ, ŽE SE VÁM V BARU PODLOMÍ KOLENA

Asi nejčastěji diskutovaným tématem jsou ceny alkoholu. O těch jsem se rovněž zmínila i v článku pro Lidovky o životě v Norsku, link: TADY. Ceny alkoholu jsou tu vysoké a to i v poměru k norským platům. Jednoduše řečeno, cifry produktů v ČR a Norsku se dají jednoduše srovnat, protože 1NOK = 3,3CZK, to ale platí i v případě platů. Představit si to lze na jednoduchém příkladu: chleba stojí v Norsku cca 27NOK (t.j. kolem 90českých korun), v ČR koupíme chleba řekněme kolem 25CZK. Takže pro to, aby si Nor i Čech mohl koupit chleba musí pracovat cca 15 minut, počítám-li hrubý hodinový plat 120korun. Abych se tedy už konečně prokousala k pointě, cena piva v pražském podniku se pohybuje mezi 30-40CZK za 0,5l. V podobném podniku v Oslu ale zaplatíme za 0,5l 80-90NOK! A jak to Norové vyřešili? Vytvořili pro nás z české kotliny poněkud zvláštní party styl. Nejběžnějším stylem jsou tu takzvané PARTY DOMA, kterým předchází Vorspiel ("předpárty"), pak se vyrazí do baru do centra, kde stejně zavírají kolem 2hodiny ranní, po té se zase přesune na Nachspiel ("popárty") domů. Nepsané pravidlo je takové, že si každý přinese svůj alkohol a když něco zbyde, zase si to odnesou domů. To, že je tu alkohol drahý tu je cítit na každém kroku. Především pak v Duty Free, kam Norové naletí závratnou rychlostí a rabují regály s pivem, vínem i tvrdým alkoholem. Ceny jsou o téměř třetinu nižší... no nekup to! Takže domácí party tu jsou velice in, každý si přinese, co bude konzumovat, a pak to zase vezme domů. To byl pro mě trochu kulturní šok, protože já mám tedy pocit, že Češi jsou velice pohostinný národ. Nabídnou hostům i nejposlednější zásoby, jen aby nebyli na suchu. Takže u nás se vždycky něco servíruje a servírovat bude. Vína si vozím z WineMarketu v 5litrových nekonečných krabicích a vždycky je tu pro všechny akorát. 

GRADUATION PARTY

Catering a ještě další takové 4 krabice!
Včerejší večer se nesl v oslavách naši skromné Graduation Party. Skromné, protože nás bylo pár, vlastně jen ti, kteří už oficiálně ukončili studium. Univerzita nám zasponzorovala vynikající Tapas Catering a spoustu dalších dobrot, které jsme mohli za velice štědrou částku nakoupit. Party byla u nás v našem minibytě, který je díky Phillips Hue Light System i muzice skvělým místem na přesně takový pohodový večer. A protože miluju pořádání jakýchkoliv událostí, rozhodla jsem se pro vás vyfotit pár detailů, které nesmí na žádné party u nás doma chybět. 

Miluju detaily
Aranžování květin patří mezi mé nejoblíbenější části veškerého úklidu, je to taková ta poslední tečka, která nesmí chybět

Celofán ve vodě vytvoří zajímavý efekt a také zajistí, aby květiny déle vydržely (rada mojí maminky, ani vlastně nevím proč a jestli to vůbec funguje :)
Útulno v koupelně - vonná svíčka a mini kytí doplněná relaxační hudbou, která hraje z reproduktorů v koupelně vám vykouzlí relaxační atmosféru a vaši hosté to nezapomenou zmínit při každé návštěvě toalety :) 
Jídlo jsem tentokrát aranžovat nemusela, všechno doručili v krásných mísách už naaranžované

Na takovou party nesmí chybět ani nové jehly, které jsem od Johna Erika dostala jako Graduation Present :)


Tak mějte krásnou sobotu! My dnes hostíme česko-norskou Game Night, když už je to tu k party přichystáno :)

Vaše TerezaInOslo

čtvrtek 26. června 2014

Jaké jé studium magisterského oboru "Culture, Environment and Sustainability" v Norsku na Univerzitě v Oslu


Nespočetněkrát (to je slovo!) mi přilétla zpráva do schránky, nebo nějaký komentář upozorňující na natěšení čtenářů o tématu, jaké je to studovat ve Skandinávii. Inu, čekala jsem přesně na tenhle moment, kdy vám můžu zcela upřímně říct, že se to dá zvládnout! :) Před dvěma dny jsem totiž získala ten roky vytoužený magisterský titul M.Phil z University of Oslo a je to, jak jedna moje čtenářka správně napsala, "pocit opojný"! Inu, kdybych měla shrnout v pár bodech, jaké je studium v Oslu, tuším, že co tak slýchávám od svých přátel, kteří studují v Dánsku, Śvédsku, Finsku, systém, který je zaveden na univerzitách v chladnějších severských zemích, je velice podobný. Tak se na mě nezlobte, že to hodím do jednoho pytle a vy, kteří najdete nějaké markantní rozdíly, se ozvěte! 

Magisterské studium na severu je: 
  • náročné! 
  • inovativní
  • neuvěřitelně zábavné
  • inspirativní
  • motivující
  • v angličtině (samozřejmě možné výjimky podle oborů)
  • zdarma

středa 25. června 2014

INSPIRACE II. - Letní móda podle mého gusta aneb meruňková, peprmintová, tečky i proužky

Pamatujete si, jak jsem vám tenkrát naservírovala porci inspirace o loftových bytech (viz INSPIRACE I.)? To byl jeden z takových mých miniprojektů, který zase po pár týdnech spatřuje, chudák celý zaprášený, světlo mého blogového světa. Ta dnešní Inspirace II. nese název - "Letní móda podle mého gusta, aneb meruňková, peprmintová, tečky i proužky" a je inspirovaná mým šatníkem, který jsem dneska po čase znovu pročistila a nekonečně inspirativním Pinterestem. A taky, že je léto a vůbec, svěže! To, že mám ráda meruňkovou (lososovou, jemně rúžovou, či broskvovou, říkejme ji pracovně meruňková, ty mám nejradši!) a peprmintovou barvu jsem vyzjistila při dnešním velkém praní, kdy se prala várka bílého, černého, meruňkového a peprmintového oblečení. Legrační? Indeed!

Tyhle barvy vypadají prostě skvěle v létě, mají šťávu, vypadají ležérně, a když zakoupíte kousky, které jsou i pohodlné, nevysvlíknete je až do (pod)zimy! Na proužky i tečky mám zálusk už od mala, dokážou totiž nudnému outfitu dodat šmrnc a když to dobře trefíte a zvolíte proužky ve správném směru, ještě vám to vyrýsuje figuru. 

Voilá... 

MERUŇKA A NEONKA, ANEB VYTÁHNI SI SUKNI DO PASU


čtvrtek 19. června 2014

Máte rádi blog TerezaInOslo? Zajímá vás život v Norsku?


Máte rádi blog TerezaInOslo? Přihoďte Like na Facebook stránku a buďte v obraze. Inu, nepíšu to, protože chci zbořit rekord :), moc dobře vím, kolik čtenářů čte blog a mám z toho náležitě obrovskou radost! Mám ráda vaše komentáře a zajímají mě! Troufám si říct, že Facebook stránka by mohla k této aktivitě sloužit o chlup lépe, než samotný blog. Ne vždycky se najde hodinka na posezení v rohu inspirativní kavárny, abych vám mohla barvitě vylíčit vše, co mám na jazyku i mysli. Proto tedy občas přihazuji zajímavé postřehy z běžných dní, které kořením ne tolik běžnými fotkami (k vidění i na INSTAGRAMu) a momentálními nápady, právě na Facebook stránku. A že to stojí se za to? KLIK a uvidíte sami! 

Tak se na vás všechny těším TADY
Krásný den, 

Vaše TerezaInOslo

neděle 15. června 2014

Rodinná gastrotour po NYC and Chicagu, nechte si chutnat!

Jídlo a veškerá konverzace o jídle tvoří nedílnou součást mého života. Bylo tomu tak od mala a asi i tím, že jsem se narodila do rodiny, o které se mezi přáteli říká, že by "prožrala i barák". Jídlo se u nás doma vařilo pořád a skvěle. Máma byla ta nejlepší kuchařka na světě! a já si do dneška pamatuju, jak jsem k ní v pěti letech přiběhla, když jsem dostala ten nejlepší vanilkovej pudink s jahodama ze zahrady, že je ta nejlepší máma na světě! Inu moje láska k jídlu byla neutuchající, snědla jsem doslova všechno, na co jsem přišla: od jedovatých hub i bobulí (jeden rok), přes kovové záváží od hodin nad dětskou postýlkou (dva roky), po divoké olivy v Tunisku (osm let). Na výplachu už mě oslovovali familiárně jménem a do dneška si pamatuju, jak na mě paní, které vyhrály zájezd do Řecka z časopisu Vlasta koukaly, když jsem na společné večeři spořádala v šesti letech víc než všechny dohromady. "Ta ale dobře papá" se se mnou vezlo a vlastně i veze až dodnes. Když jsem domů přivedla prvního kluka, stihnul mu táta už mezi dveřma sdělit, že jsem dneska snědla celý pekáč cukroví, a jestli si to ještě nechce rozmyslet... 

Inu, troufám si říct, že kvantita se přehoupla během těch pár let v kvalitu a kdyby mi někdo dal na výběr: nový boty, nebo večeře ve vyhlášené restauraci, varianta č.2 by zaručeně vyhrála ve většině případů. Inu, jídlo bylo, je a troufám si říct, že i vždycky bude moje vášeň. Dnešní příspěvek bude tedy, jak jste všichni dobře pochopili, o jídle!

Quality Italian Steakhouse (NYC)

středa 4. června 2014

NYC, velkoměsto, kterému leží na bedrech vymydlinkované představy nás snílků


Blogování na letištích je jednou z mých oblíbených činností. Kam se hrabe inspirativní nálada kaváren... Dneska čekám na jednom z těch, kde moc často nečekám - Stockholm. Nesehnala jsem přímý let na poslední chvíli do Prahy, tak letím mimořádně se společností SAS, ne s mojí tak oblíbenou společností Norwegian. Zatím si ale čajem a novinami získávají plusové body. A kdy se vydáte na sever vz? Odkazy na nejlevnější letenky na sever: NORWEGIAN / SAS)

Z vašich zpráv i komentářů se nedalo vycítit Vaši dychtivost a natěšenost na články o New Yorku. A díky za to! Facebook stránka I já byla natěšená, jenže nám ten jetlag dal zabrat, i přestože jsme dělali co jsme mohli, zákeřnosti časovéhu posunu jsme se nevyhli. Navíc v letních dnech, kdy se v Oslu stmívá na pouhopouhé tři-čtyři hodiny, a to ještě s odřenýma ušima, si pak ve tři ráno říkáte, že jestli není lepší vstát a vyspat se třeba někdy jindy. Tak jsem jen měla síly na jeden krátký piknik-nepiknik, pár kafí s přáteli, vyprat a přebalit a už jsem zas na cestě.

Dlouho jsem přemýšlela, jak to všechny zážitky dát dohromady a dospěla jsem k názoru, že budu prostě psát, jak mi to přijde pod ruku. Snad z toho něco schůdného vzejde. Tak si držte klobouky, vyrážíme na cestu za velkou louži!

Fotka iPhonem z letu Chicago - New York