Stránky

neděle 27. dubna 2014

Nádherný pocit aneb jaké to je se konečně zase nadechnout normálního života

Je neděle... probouzím se kolem půl sedmé s automaticky kontroluju s ještě rozespalýma očima, jestli přišel nějaký email. Jakýkoliv, ať už od  univerzity, nebo Candy Bar objednávka, o tom, že pravděpodobnost emailu v inboxu je téměř nulová, nelecituji.  Nerozumím, proč jsem tak klidná a když na to přijdu, v rozespalosti se usmívám, hrabu se zpátky pod peřinu, a dobrovolně ještě na pár chvil usnu, protože jsem včera, dámy a pánové, odeslala finální verzi diplomky na úplně poslední poslední feedback. Je přesně 8 dní do deadline odevzdání a ten pocit se nedá popsat!


Zakoupili jsme členství na používání City Bikes  a jezdíme všude!(110NOK - cca 380 CZK/rok)


Ráno bylo po dlouhé době uloudané, přestože jsem už po sedmé nemohla usnout, dokoukala jsem film The Help. Nádherný a vypovídající, se skvělým obsazením a jiskrou naděje. Měla jsem nutkání hned při snídani zasednout a sdělit vám, kolik toho mám na srdci, a že toho je. Veškerá ta moudra, která jsem nasbírala cestou, veškeré poznatky, o tom, že je tady v Oslu už tak nádherně, žě sedět doma je téměř hřích, o tom, že za pár dní (17.května) bude norský národní den, což je pro Nory jedna z nejkrásnějších slavností roku, nám přijede Johniho rodina, to budu zase doma mít vygruntováno a spoustu kytek, o tom, že pak hned letíme do New Yorku, kde budeme na mé narozeniny a do Chicaga na svatbu, o tom, jaké máme plány s Candy Barem a předně o tom, jak nádherný pocit je už být takový malý krůček od finálního předání něčeho, na čem jste přes rok pracovali, o tom, jak se z mého supervisora stal člověk, kterému jsem vděčná za tak obrovskou životní lekci a o tom, že už se nemůžu dočkat zase normálního života. 


Chvíli jsem to vydržela a četla si časopis, pila můj oblíbený černý čaj s cukrem a citrónem, bez kterého nemůžu začít ráno, poslouchala Spotify Playlist "Lazy Sunday Morning" a těšila se, až vystřelím na polehounký jogging trip k vodě. Inu, nedalo mi to a už tu zase sedím na mém oblíbeném místě a píšu... Ale jen krátce, musím ven a konečně si užít pár chvil, kdy konečně doma sedět u počítače nemusím - to jistě pochopíte. Dnešní jogging/procházka směr Sørenga.

Sørenga - nová část Osla, do které jsem se zamilovala. Staví se tu nové, kavárny, muzea na vodě. 


Mám toho na programu hodně, včera jsem udělali nádherné černo-bílé cupcakes a já je budu dnes fotit a aranžovat. Těšim se! Na zítra mám taky prezentaci v norštině, kterou musím připravit, ale to je taky sranda. Tak já už letím, a třeba ještě zasednu a všechno vám to povím :)


Sørenga - nová část Osla, do které jsem se zamilovala. Staví se tu nové, kavárny, muzea na vodě. 

Nádhernou neděli vážení čtenáři, a slibuju, že se polepšim a budu psát víc. Díky za ty všechny nádherný zprávy v inboxu! Jste skvělí!

Vaše TerezaInOslo




neděle 20. dubna 2014

Těšte se, vážení a milí... za chvíli už bude zase čas na bloggování!

Finišování diplomky na norské chatě byla pohádka. Teď už jen finálni úpravy pár kapitol a stylistických detailů, které jsou tedy občas pěkně zapeklité a pak už slibuju, že na vás všechny budu mít víc času, protože pak to opravdové životní dobrodružství teprve začne!  Pár fotek z norských Velikonoc, aneb relaxovat se tu na severu umí!  


Mějte se nádherně a užijte volného pondělka!

Krásné Velikonoce Vám přeje, 
Vaše busyTerezaInOslo

neděle 6. dubna 2014

Jak se mění bláznivé představy ve skutečnost rychlostí meteleskum bleskum

Detail z nanečisto postaveného Candy Baru u nás doma
Takový běžný den, poslední přednáška ohledně odevzdání diplomové práce na univerzitě trvala cca 90 minut. Celá rozklepaná, přemýšlejíc, jak jen dopsání diplomky a finální obhajobu zvládnu zběžně kontroluju telefon, kde je přesně 7 zmeškaných hovorů, 9 nových sms zpráv, 3 nové pracovní emaily a 5 zpráv na WhatsApp. Začínám pročítat a je mi jasné, že tohle nebude jen nějaký běžný nudný den. Během 3 minut máme potvrzenou objednávku na náš první reálný velký Candy Bar, jehož organizaci, přípravu a pečení musíme zvládnout během méně než 24 hodin. Challenge accepted, aneb jako naše motto: "Nikdy neříkej zakázníkovi, že tohle nejde!" To, co se událo během těch 24 hodin vám do detailu popisovat nebudu, jen jsem celou tu dobu přemýšlela, jak tohle zkazit nemůžeme... všechno vyžadovalo skvělou organizaci, preciznost a dokonalou koordinaci.
A tady už je ren pravý reálný!
O pár hodin později už zvoníme na zvonek nádherné obrovské vily na kopci s výhledem na fjord a přivítá nás Nor jako vystřižený z nějaké severské detektivky. Příjemným hlasem nás zve k sobě domů, do svého sídla, my jen zběžně obhlížíme terén a nejde přehlédnout obrovský vnitřní bazén závodní velikosti. Dům je majestátní a vypadá jako kdyby navržený časopisem Decorium. Na náš Candy Bar nám dávají celou jednu místnost s nádherným dřevěným stolem a křišťálovým lustrem a já se potutelně usmívám, jak je ten náš první zákazník ještě lepší než v našich nejtajnějších snech. 12-letá dcera, na jejiž počest obrovský Candy Bar chystáme, tancuje kolem nás a okukuje jak nás, tak nejrůznější detaily našeho vybavení. Candy Bar postavený, obdivné povzdychy jsme slyěeli :), prohodili pár slov, rozdali vizitky a se skvělým pocitem zadostiučení jdeme zase po svých domů. 
Detaily Terezčiných vynikajících Cupcakes

Cestou tramvají přemýšlím, jak to bylo všechno neuvěřitelně rychlé. Před pár měsíci jsem měla ideu, tu jsem během pár týdnů proměnila v reálný projekt, našla skvělýho parťáka Terezku, a bum - jsme v tom až po uši. Začínají se nám hrnout objednávky, lidí sdílejí a likují naši stránku, posílají nádherné zprávy jak moc nám drží palce a my se jen nestačíme divit, jaký ohlas se z téhlé jedné malé myšlenky vyklubal. Máme neuvěřitelnou podporu od našich obou partnerů, kteří nám pomáhají od pečení makaronek až po stavění Candy Barů a rodiny i přátelé, kteří nás zásobují marketingovými i všemožnými jinými tipy a rady. 

A že jsme se lépe do prvního zákazníka trefit nemohli jsme zjistili, až se z maminky oslavenkyně vyklubala známá norská interiérová designérka, která nás propaguje kudy chodí a fotí. Na jejím Instagram profilu má 7500 followers, kterým už třikrát poslala fotku našeho Candy Baru s popisem, jak ohromně spokojená byla a my se jen tetelíme radostí při každém dalším liku. Naše strategie byla neutratit na začátku peníze za marketing, ale zvládnout to samy zadarmo skrze sociální sítě a vyprávění našich spokojených zákazníků a tak máme ohromnou radost, že to jde jako po másle...

Instagram propagace

Tímhle vším jenom chci všem dodat dávku motivační energie tak trochu klišé větou, že: "Všechno jde, když se chce!". A jaký je váš sen? Jaké jsou vaše tajné představy? Stačí se do toho jen trochu opřít a máte to! Je to dřina a o trochu méně spánku, to vám teda povím, ale stojí to za to. 

Krásný zbytek neděle vážení i vážené, 
Vaše TerezaInOslo