Stránky

sobota 15. listopadu 2014

Inspirace na Vánoce vol. 1 aneb "Já už vážně letos nevím, co zas kupovat"

Tak trochu jiné kino

Když mi včera přílétla moje tolik oblíbená smska s časem a místem setkání: "7pm - Glasmagasinet", zatetelila jsem se radostí jako malá holka. To vždycky John Erik chytí iniciativu za pačesy a všechno do puntíku naplánuje. Někdy se vydáváme na naší tolik oblíbenou Stand-Up show v přístavu, nebo shuffleboard s přáteli, taky si do sytosti užíváme jen takové to pohodlné nekonečné klábosení u vína, při kterém posloucháme jazzové variace mladých nadějných talentů. Zpravidla po tomto večeru vždycky druhý den zasednu k pianu a představuju si sama sebe na té točité rozvrzané židli. Pak se zas tahle líbivá představa vypaří jak pára nad hrncem a já zapomenu. 

Tentokrát mě John Erik dovedl až do nádherného malinkého kina, kde jsme ještě nikdy nebyli. Uvítala nás milá paní, která nás usadila ke stolečku, kde si můžete dát sklenku vína, pivo, či něco na zub. Věkový průměr kávštěvníků je o něco vyšší, než v běžném kině, věkový limit je osmnáct let a je to patřičně znát na celé klidné atmosféře. Moc příjemné prostředí, ve kterém si připadáte ohromně dospělí. Volba filmu Interstellar se ukázala jako skvělá. Film nás přímo pohltil a nastolil mnoho otázek, které budete zcela jistě diskutovat i vy ještě dlouho potom, co dojedete do tepla domova. 



Vánoční atmosféra se loudá na sever

Ruku v ruce se loudavým krokem procházíme večerním městem. Ani neprší, ani nesněží, a ani na tom vlastně nezáleží. Oslo je zatím poklidné, tiché a nádherně romantické.
Sem tam už se objevují vánoční světýlka a obchodnící nám připomínají, že za pár týdnů to všechno vypukne. Hlavní třída je nezvykle vylidněná a my nakukujeme do zamčených obchodů, kde ti, co na ně vyšel dneska Černý Petr, zavírají a přepočítávají tržby. Vánoční atmosféra pomalounku potichounku vplouvá do našich myslí a my bychom se jí neměli nechat zastrašit. Ba naopak, co takhle si ty letošní vánoční přípravy doopravdy užít? Vždyť přeci záleží jen a jen na nás...

Domnívám se, že pravě teď je ten správný čas na sérii článků: Inspirace na Vánoce aneb "Já už vážně letos nevím, co zas kupovat". A protože miluju rozdávání dárků, ke každému článku bude vždy soutěž pro vás. A že jsou dárky peprnné a cenné, to už uvidíte sami. Dnes se tedy můžete těšit na první inspiraci a to pro naše prarodiče. 

(Vzkaz pro moji babičku: "Babi, jestli to čteš, tak jenom první část, nebo se "nechtěně" dočteš, co jsem ti nachystala k letošním Vánocům. Tvoje Terezka)

......................................................................................................................................................................

Inspirace na Vánoce aneb "Já už vážně letos nevím, co zas kupovat"

VOLUME 1 
- babičkám
- dědečkům
- maminkám


Takové vánoční dárky, to někomu může pořádně zamotat hlavu, ale i peněženku. Proč se z tak nádherného zvyku stala honba za drahými dary, kterých není nikdy dost? Protože i já sama si občas lámu hlavu, co darovat, vymyslela jsem, že vám letos trochu pomůžu...

Několik týdnů jsou brouzdala v hlavě, pražskými ulicemi a ptala se svých přátel a známých. Po důkladném průzkumu jsem vybrala pár nápaditých darů, které mě doslova chytily za srdce a já věděla, že to je to ono - to pravé ořechové. To, co vykouzlí úsměv na tváři. S majitely samotných nápadů, či spolupracovníky jsem se pak osobně setkala a vyslechla ty nádherné příběhy, jak se od počátků rodila samotná myšlenka. V mnoha případech se taková schůzka protáhla i na několik hodin, kdy se ani jedné/jednomu z nás, nechtělo domů. 

Prarodičům

Když jsem se poprvé poznala s Kateřinou (produktovou manažerkou projektu Babičkářství), tahle milá dáma mě očarovala svým neutuchajícím nadšením a vyprávěním o tomto projektu. Tento projekt, jehož hlavní myšlenkou je sbližovat starší a mladší generace a plnit přání našich prarodičů, je prostě jedním slovem báječný. Jednotlivé dárky jsou důkladně diskutovány se samotnými babičkami a dědečkami.

"Babičko, vyprávěj" a "Dědečku, vyprávěj" je série knih, které slouží jako takové vzpomínkové kroniky. Vaše babičky a dědečkové dostanou tedy tuto nádherně zpracovanou knihu s nejrůznějšími tématy a otázkami, které pak mohou postupně s vámi, nebo bez vás, vyplňovat. V knize je rovněž i místo na nalepování fotografií. Vaši prarodičové tak mají v rukou jedinečnou příležitost uchovat jejich drahocenné vzpomínky a zážitky, o kterých třeba ani nemáte zatím ještě tušení. 



Tuto knihu můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích za 490Kč, nebo objednat na webu Babickarstvi.cz se slevou za 390Kč.   

Benjamínem tohoto soubrou knih je rovněž nádherný nápad a kniha: "Maminko, vyprávěj o vaření", díky které vzniká unikátní rodinná kuchařka vaší rodiny.

......................................................................................................................................................................

Chcete vyhrát knihu: "Babičko, vyprávěj" ?

A protože plním sliby, když mi napíšete do komentáře pod článek, či na Facebook stránku, vaši nejkrásnější vzpomínku na vaši babičku a budete mít štěstí - jeden z vás vyhraje tuto knihu, kterou mu zašleme poštou až domů. Prosím pište až do půlnoci 17.11. tohoto roku. Těším se!

Nádherný zbytek víkendu, 

Vaše TerezaInOslo

28 komentářů:

  1. Ahoj Terezo.
    Moje velká vpomínka je na pradědečka, který mě učil písničku "Na tom pražském mostě" ....ani si nejsem jistá, jestli se ta písnička vážně tak jmenuje. Ale on byl pro mě můj dědoušek s krásnou chatou v Beskydech, kde jsem trávila dětství.
    Jinak já se na Vánoce tento rok těším strašně moc, i když nemám skoro žádné dárky....přiletí můj přítel a poprvé budeme trávit Vánoce u mých rodičů. A doufám, že ho naučím lyžovat! :-D Nikdy na tom nestál, hold u nich není a nikdy nebyl sníh. Takže doufám, že bude plno sněhu, ale zase abysme v noci zvládli dojet na ten Štědrý den a nezapadli po cestě z Brna...holt horší termín příletu.
    Těším se na další inspiraci na vánoční dárky :-) M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuji za nádhený komentář, M.

      Vašeho dědečka moc pozdravujte. Doufám, že Vám letošní Vánoce vyjdou podle plánu :) Budu držet palce!

      Krásné svátky,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  2. Terezko,
    Já vzpomínám na babičku - jak jsme ji vždycky vyhlížely jako děti, ještě pracovala jezdila domů takovým starým autobusem s vlečňákem. Přinesla moc a moc voňavý chleba, ještě teplý a ten se dával do komory zchladnout. Chodili jsme do lesa na dříví, na borůvky, moc dobře vařila. Taky vzpomínám jak se mnou jako s malou holkou chodila navštívit u nás ve vsi i okolo své sourozence. Někteří byli ještě fit, jedna sestra už byla ležící. Měla osm sourozenců. S dědou jsme chodili do lesa a vyhlíželi, zajíce, ba i jeden čas muflony....... Bylo to fajn,
    Taky už mi berou trochu vánoce, svíčky už svítí a voní. Dárky budeme mít jednoduché, ale určitě bude radost.
    Tak přeju krásný předvánoční čas.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  3. Terezko, moje babička tu bohužel od března už s námi není, ale jako by byla. Nejvíc vzpomínám na její palačinky, vždy když k nám přijela na návštěvu, už předem jsme se jí ptali, jestli nám usmaží palačinky. Byly úžasné, voňavé a krásně tenké! Prostě jako od babičky :)
    Přeju hezký adventní čas .

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Terezko,
    vzpomínám si na velkou šatní skříň, která ukrývala i spoustu šuplíčků plných překvapení - blyštivé korálky, barevné náramky, náušnice, brože, sponky, šátky, šály a o šatech ani nemluvě - pro malou holku hotové království. A nejlepší na tom bylo, že jsem si mohla vše vyzkoušet a každá věc měla svůj příběh - babička si pamatovala od koho a při jaké příležitosti ji dostala nebo koupila.
    pixinka10@email.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Terezko, moje babicka bylatak neuveritelne silna a statecna zenska! Za valky byla politickyyym veznem, v koncetracnich taborech si prozila peklo...ostatne jako vsichni ti, kdo tam byli:-( Byla jednou z prvních zen v Cechach z titulem PhDr.... Az do jeji smrti jezdila po skolach(nejen) a vypravela pribeh valky...
    Byla malinka, drobounka a do posledni chvile-zemrela v 89letech a do konce zivota byla ciperka... Nosila boty na podpatkach a kdykoliv u nas byla, pujcovala jsem si je a chodila vynaset odpadky- to, abych mela duvod jit ven. Na kazdou rodinnou oslavu pekla kornouty z piskotoveho testa. Pred Vánoci chodoila k nam domu a spolecne, vsechny zeny v rodine, jsme pekly cukrovi. A vecer pred Stedrym dnem pekla vanocku, pamatuji si, jak mne ucila spravne hnist testo... Vzdycky si na ni vzpomenu, kdyz vanocku ted pecu ja. Byla cestinarkou, takze pravidelne od zacatku srpna jsem psavala diktaty- strasne mne to stvalo, ale pak jsem to behem skolniho roku nalezite ocenila. Milovala jsem vsechyn ty serepeticky, ktere mela doma ve vitrine. Celou jsem ji milovala. A strasne moc mne chybi...
    Z pobrezi moc zdravi Terka

    OdpovědětVymazat
  7. Já nemám s babičkou nemám nejlepší vzpomínku, všechny jsou úžasné. Teda, někdy zrovna ne, když se hádáme o matematice, ktero dřív učila, a těď se jí snaží naučit i mě. Tak asi nejčastější zážitky jsou asi ty, co prosedíme u ní doma na gauči, a vyprávíme si co se stalo. Je to jako kdyby jsem si povídala s kamarádkou. Samý drby. Všechny drby co babička říká, jsou o starých dámách, které znám alespoň od pohledu. Vážně zábava. Nechápu, jak můžou mít tolik elánu v 70 letech. Nebo je super si s ní povídat o tom, co dělali jako malí. A já se nesmím chovat špatně když jí volali pořád do ředitelny..:D No co, prý je to něco jiného...
    Jsem ráda, že tu je, a ta knížka by jí určitě udělala radost. Určitě bych jí s ní musela povinně vyplňovat :D
    kliojagerova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj ja nemam tiez konkretnu spomienku, ja si vazim hlavne vsetky dni kedy s nou mozem byt,dakujem jej za mnoho veci na svete ,to ze mi vzdy vedela podat pomocnu ruku,nasmerovat ma v zivote a ukazat smer ktorym mam ist, v podstate to je moja druha mama by sa dalo povedat...najviac si pamätam na moje detstvo s nou,ako som rana vstala a uz som mala ranajky na stole ,teplucke kakao,parene babkine buchty palacinky a vsetko co robila bolo famozne ,babinkine teple velke objatie ....:-) usmev ktorym dakuje ze sme ju prisli pozriet ...nikolakrchenova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  9. Jedna z těch nejkrásnějších vzpomínek na moji drahou babičku je bezesporu spjata s jejími vypravěčskými a pěveckými schopnostmi. Jako malému stále čipernému děcku mi před spaním vyprávěla krásné pohádky o telátku Ondrovi a většinou uspaly dříve ji, než mě, a když ji propudilo, jak s ní lomcuji a dožaduji se pokračování, zpívala mi Černé oči jděte spát. Děkuji, za tento krásný článek a za to, že jsi mě přiměla znovu se rozvzpomenout :-) Hezký den, M. (winterangel@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  10. Moje babička mě nutila lhát. Zní to hrozně, že? Ale je to tak! Vysvětlím: moje maminka je ze Slovenska, takže i moje babička pochází odtud a tak jsem jí (!!! BOHUŽEL :-( !!!) nemohla vídat tak často. A proto když nastala ta vzácná chvilka, že k nám na týden přijela, musela jsem zalhat a před rodiči si vymyslet, že mi není dobře, že jsem nemocná, abych nemusela celý týden do školy a mohla být jen s ní.Chudák, už musela mít snad i výčitky, že pokaždé její návštěvu omarodím... I když myslím, že věděla své :-) A právě tyhle chvíle jsem milovala, právě tyhle chvíle se mi vybaví, když si na ní vzpomenu - já simulant ležící v posteli, na stolku bylinkový čaj, který ona s láskou uvařila, a který mě měl vyléčit a ona vedle postele. A vyprávěla a vyprávěla... Většinou příběh svého života, který, i když jsem slyšela po několikáté, mě nikdy neomrzel... Škoda jen, že už mi ho vyprávět nemůže :-( On byla prostě ta pravá babička, babička z pohádky!
    Jája (ladytattooch@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  11. Nejkrásnější, hmm..to je asi vzpomínka na babičku jakožto mravnostní policistku. Chtěla z nás mít slušně vychovaná vnoučata, a tak, vědoma si vlastních nedostatků, používala metodiku tří moudrých opic (http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Hear_speak_see_no_evil_Toshogu.jpg). Zakrývala nám oči, když se říkala něco, co by nám mohlo rozvolnit mravy, zakrývala nám pusu, když jsme přeci jen něco zaslechli a chtěli to opakovat a držela nás za ruce, když došlo na manuální poklesky.A večer, když si na dobrou noc pouštěla detektivku a já usínala na vedlejším gauči, mi držela polštář před hlavou...dokud neusnula .)

    OdpovědětVymazat
  12. Moje nejhezčí vzpomínky na babičku jsou ty, když mě jako malou nechávala dělat věci, které mi mamka zakazovala.. Třeba že jsem s ní pekla svou první bábovku (mamka se bála, abych se nespálila)... a nechávala mě "prohrabávát" se všemi jejími šperky (Až když zemřela tento rok v únoru zemřela, našla jsem v její šperkovnici sadu brože a náhrdelníku z českého granátu. Tu mám teďka pečlivě schovanou, i se vzpomínkama.) Byla to velká dáma, i v 87 letech pravidelně chodila ke kadeřnici a denně se líčila.. :-) Vlastně, teďka mi dochází, že já bych knihu ani nemohla využít, ale stejně - je to nádherný nápad!

    Skills of Art skills-of-art@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Terezko, moje babička už bohužel od letošního června není mezi námi. Nejraději jsem měla ty okamžiky, kdy přijela k nám domů a všichni jsme si povídali. Bylo to uklidňující, najednou nebyly žádné starosti všedních dnů... Druhá babička je zase neskutečně dobrá kuchařka, kdykoliv k ní přijedeme na návštěvu, stůl se prohýbá pod náloží jídla a my po pár hodinách odcházíme najezení k prasknutí!
    Přeji krásný den!
    E-mail: Dankova.Mi@seznam.cz :)

    OdpovědětVymazat
  14. Moje babička.Když byly moje děti malé,učily se písenko *č* právě na slově babiČka.Úplně to slyším,až mi běhá mrát po zádech.Moje babička.Babička,ke které,když jsem byla malá,chodili každý týden,vždy pěšky,to proto,aby jsme se s bratrem unavili a nezlobili.Ale my přece u babičky nikdy nezlobili.Měla pro nás vždy čas,kdy si s námi sedla a vyptávala se, co nového,zda umíme tuto písničku....Potom nám nabídla teplé buchty z remosky,bylo jich tam 6 krajových a jedna uprostřed,to byla dědečkova,na tu jsme nesměli šáhnout.Tal ráda bych o ní psala dál a tak,at už vyhraji knížku či ne,ráda si ji zakoupím a budu tak moci vzpomínat dál,dál na moji bělovlasou,vždy usměvavou babičku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. zapoměla jsem se podepsat,omlouvám se.
      přeji pěkný večer,Eva
      evalentilka@centrum.cz

      Vymazat
  15. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  16. Babicku z maminkinej strany som nepoznala, zomrela, ked som mala rok. S babickou z otcovej strany som sa zase nevedela dohovorit, vedela len po madarsky. Cely zivot prezila na Slovensku, ale po slovensky nevedela ani par slov a mna moj otec po madarsky nenaucil. Vedela som len par viet, ale vzdy sme sa s "nagymamou" nejako dohovorili :-) Vedela fantasticky varit, robila neuveritelne chutne rezance do polievky, davala som si ich vzdy plny tanier, polievky len za jednu naberacku a vychutnavala... Zial, zomrela skor, nez som bola dost velka, aby som sa od nej cokolvek naucila a odvtedy hladam sposob ako by som take skvele rezance urobila :-)
    kvetinka.okrasna@gmail.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuji za nádhený komentář. Třeba se ještě takové rezance jednou naučíte, kdo ví? :)

      Krásné svátky,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  17. S babičkou z maminky strany jsem bohužel moc zážitků nezažila. Babička už byla docela nemohoucí a špatně chodila, bolely ji klouby a tudíž se se mnou ani moc neprocházela venku. Ale na co vždycky ráda vzpomínám jsou Velikonoce u babičky, kdy mi s dědou pletla pomlásku a dala mi i velikonoční nadílku, ve které vždy byly mandarinky a podobné zdravé mlsky. Taky ráda vzpomínám na nedělní obědy, když jsme spolu trávily nedělní poledne. Bylo to krásné a občas mi ukápne slza. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuji za nádhený komentář.

      Krásné a milé svátky přeji,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  18. S babičkou si tak nějak nerozumíme =o)
    V porovnání s ostatníma dětma, který k babičce chodily po škole na obědy, hlídala je, byly tam na prázdninách... Já teda vůbec =o) babka je prostě svá, určitě to není typická babička, nezve nás na slavnostní obědy a pokud tam přijede, tak nám uvaří max. kafe... O svojí minulosti nikdy moc nemluví =o) (proto mi ta knížka láká)... Babka není zlá, jen je prostě jiná. A druhou babku mám daleko...

    Ovšem vše mi vynahrazuje babička mého muže, která nám pomáhá třeba když potřebujeme pomoct v bytě (nejsme doma na odečty atd.), což je fakt mega pomoc... Při návštěvách navaří nebo udělá nějaký jednohubky, uvaří čajíček s citrónkem a samozřejmě vás nepustí pryč, pokud vám nenarve tašky jídlem :-D je to skutečná pohádková babička, která vám snese modrý z nebe a je na ní spoleh <3

    Anjelska@gmail.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuji,

      babičku pozdravujte a přeji nádherné svátky. I přestože jste tentokrát knihu nevyhrála, určitě zkuste s babičkou minulost probrat. Já miluju, když mi babička vypráví, jaké to bylo, když byla mladá.

      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  19. Ahoj, má nejkrásnější vzpomínka na babičku? Kde jen začít, jejich tolik, že je těžké vybrat tu, která je prostě nej... Může to být okamžik, kdy jsem jí díky školnímu projektu donutila vyprávět o svém dětství, ten záblesk v jejích očích, který zahřeje. A je vlastně jedno, co udělám, stačí, že vymyslím nějakou blbost nebo jí koupím něco pro radost. Pokaždé ho tam vidím. Nebo další, znáte ten pocit, kdy se chystáte na školní sraz, jste celá vyšňořená a až na místě zjistíte, že na nohách máte bačkory. Jsem ráda, že jsem přitom byla s ní a viděla zase ten stejný záblesk a úsměv. Okamžikem, který pro mě hodně znamená, je ten, kdy jsem vnímala to její velké odhodlání postavit se k boji čelem, i když bitva je již z části prohraná. Vlastně všechny okamžiky jsou krásné a vždy jsou a budou spojeny s její laskavostí, něhou, pohlazením či nezapomenutelnou vůní. martina_dostalova@centrum.cz

    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát děkuji za nádhený komentář, Martino,

      moc Vaší babičku pozdravujte a moc na vás obě myslím.

      Krásné svátky,
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat
  20. Ačkoliv mám to štěstí babičku stále navštěvovat mé nejhezčí vzpomínky se upínají na dobu, kdy jsme (byli jsem 3) jako malí k ní jezdili na prázdniny a ona se o nás celé ty 2 měsíce starala. Ta vůně chystajícího se oběda, která se každý den linula po celé chalupě a nás velké spáče konečně donutila vylézt z postele je hluboko uložená vzpomínka, kterou ze své hlavy nedostanu nikdy :-) Možná i pro to jsem brzy našla lásku k vaření, neboť nejšťastnější jsem byla, když jsem mohla babičce při vaření pomáhat. Ona mi vždy s velkou trpělivostí vyprávěla, proč se dělá to či ono a jaké to bylo, když ona byla mladá a musela doma na statku se vším pomáhat ...
    vetysak@gmail.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mnohokrát GRATULUJI, právě Vaše nádherné vzpomínky byly vylosované a vyhráváte knihu Babičko, vyprávěj.

      Krásný den a doufám, že si knihu užijete! :)
      Vaše TerezaInOslo

      Vymazat