Stránky

sobota 11. října 2014

Jak se krevetky nikdy neudrží na toastu a jak je těžké dělat si nové přátelé, když vám táhne na 30

Včerejšek se povedl skvěle! Miluju takové ty večery, kdy se pod kanapem válejí "zakoplé" krevety, které se na toastu neudržely, kdy se navzájem zjistí, že jste byli na stejném místě na líbánkách, kdy se "vtipně" přeřeknete a místo Torsten řeknete Torbjørn, ten moment, kdy vikingové zavelí, že teď by měli ženy ukázat, co se teda na tý norštině naučily a my překvapeně koulíme očima jedna na druhou, ten moment, kdy vyždímete poslední kapku vína z lahve a Johni se vydá lovit do domácího baru pro něco na zub, a kdy se hostům nechce domů ani ve 3 ráno a zapíná se karaoke... Říkáte si pak, sakra, proč neděláme takové večery častěji...

Základ ricotta a pak už jen přihoďte, co máte rádi, já miluju ty s avokádem a borůvkové taky zmizí hned


Jednou rukou zapaluju svíčky a druhou dodělávám lososový a krevetový toastíky a Johni kroutí hlavou, že se s tím tak patlám. (Pozn. včera nebyl čas fotit, takže fotografie jsou z minulých večerů). Ostatně jako vždycky si nenechá ujít šanci na tuhle jeho oblíbenou legračně pichlavou poznámku. V Norsku se nehostí, nebo alespoň to není běžné. Norové, když vás pozvou domů, neočekávají žádné pohoštění, nic. S sebou si zpravidla přinesou alkohol v klasické krémové igelitové tašce z Vinmonopolet (obchod, ve kterém můžete v Norsku koupit alokohol ve všední dny do 20h, v sobotu do 18h). A co se nevypije, si zase vesele na konci party vyndají z lednice a odnesou v té igelitce, se kterou přišli. Trvalo mi pěknou chvíli, než jsem si na tohle zvykla... Na všechny jsem tehdy koukala tak trochu skrz prsty jako na ty hamižný a lakomý ze severu. A to teda ne, Já jsem Češka a já budu naše hosty hostit, ať se děje, co se děje. Nejsou to vždycky labužnický orgie s kaviárem, většinou upřednostňuju taktiku: "hodně muziky za málo peněz". Základ je seafood a sýr, hodně zeleniny a posypkané bylinkama, tím se vždycky trefím do apetitu a po kanapkách se zapráší. 

Za pět minut mají dorazit a Johni se klasicky tak trochu roztomile nervózně ptá, co jsou zač ti dnešní hosti. Já ze sebe akorát tak vysoukám, že Elisa je z Holandska, vyrůstala ve Vietnamu, chvíli žila v Austrálii a pak ve Skotsku a její viking (tak na kurzu norštiny přezdíváme naše norský manžely/přitele) rád lyžuje. Caroline je doktorka z Kanady, která má polský předky, první týden ve škole měla rýmu, bydeli taky pár let ve Skotsku a její viking je taky doktor (Skotsko je evidentně oblíbená destinace!). A Aldina je z Bosny, vypadá jak modelka pro VS, měla svůj vlastní program v televizi a o jejím vikingovi nevim ale vůbec nic. Pak většinou následuje takový ten pohled, že jestli jsem se náhodou nezbláznila zvát k nám domů lidi, o kterých vím možná tak, že měli první týden rýmu. Ale holt, takhle se "dělají" přátele, když se přestěhujete do cizí země a není vám 8.  

Losos všude, kam se hosté podívají... Jsme totiž v Norsku! Balený v minirolls s mazlavým sýrem a salátem, 
nebo nahňahňaný lososový tataráček s koprem v křupkavých mušličkách

Nejhorší je, že tihle International Friends migrují sem a tam jako gazely v Keni. Takže jste velice často postaveni před situaci, kdy vás píchne u srdce, když vám váš oblíbený couple řekne, že dostali skvělou pracovní nabídku v Brazílii a stěhují se po Novém roce. Kolik já už takových "Tereza,we-have-to-meet-for-a-coffee" měla. Welcome to my world... po pár takových kávových dýchancích, kdy s holkama vymýšlíme, co tam bude Sophia dělat, a že si najde nový přátele na Portugalštině, vám je smutno, ale musíte si zvyknout. Takhle to holt v dnešním světe chodí. Lidé se stěhují sem a tam a lidem se neustále po někom stýská...

Inu, když se ocitnete v nové zemi, bez vašich přátel, bez nikoho známého, uvědomíte si, jak ohromně kolem sebe někoho potřebujete a jak to najednou vůbec není jednoduché. Ve 26 si pak připadáte, jak kdyby vám bylo 5 a stáli jste ve školce ve frontě na oběd, nervózně žmoulali vroubkovaný punčocháče, a ptali se "Budeš se se mnou kamarádit?" s tím rozdílem, že místo toho říkáte "Wanna have a coffee sometime?". 

Všem, kteří právě prochází podobným životním stadiem držím ohromně palce a těm ostatním kladu na srdce, abyste si vážili těch, které kolem sebe máte, protože jednou může taky přijít ten okamžik, kdy vás během posezení u kávy zasáhne ten šíp do srdce s destinací a datem stěhování.

A u tohohle stolu teď sedím a piju ten čaj a píšu pro vás...

Nádherný víkend, vážení, a jestli se vám článek líbí, budu ráda, když mě podpoříte v soutěži Blogerka roku TADY :) Zase votravuju! :)))) Děkuju! 

Chcete vypsat recepty? Šup s tím do komentáře :)


7 komentářů:

  1. Akoby si mi hovorila z duše! Akoby si sa mi dostávala do duše. Prichádzaš ale zľahka, nenútene. Fandím Ti! Len tak ďalej...

    OdpovědětVymazat
  2. Recepty a vice fotek takovych krasnych pochoutek :)) dokonalost....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, budu se snažit :)

      Krásný den,
      TerezaInOslo

      Vymazat
  3. Tyjo Terko - tak tomu říkám tapas ! Super nápad - nejvíc mě dostaly borůvky... ;-) Receptík by prosím byl...?

    Měj se moc fajn !

    P.S. Už jsem pro Tebe hlasoval - hned jak byla soutěž otevřena, neboj... ;-)

    Vilda

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju mnohokrát :) Tyhle jsou naprosto jednoduché, je to jen jednoduchá ricotta, trochu ochucená kořením (pepř, sůl, čerstvé bylinky) a navrch jsou dané ingredience, některé pocuntané olivovým olejem, jiné posolené, borůvky, jen tak :) A pak je tam ještě lososový tataráček - ten je naprosto jednoduchý - naškrábaný losos, citrón, kopr, sůl, pepř a někdy i kapari, kdo má rád :)

    Tak snad se to povede :)
    Napíšu ještě nějaký lepší článek o tapas.

    Krásný den a děkuju za hlas!
    TerezaInOslo

    OdpovědětVymazat
  5. Nevim, kde zacit a na co reagovat drive. Myslim, ze kazda holka s expat zkusenosti se v tvych clancich musi najit. Krasne pises. Ja jsem se naucila rici svuj zivotni pribeh behem cca 10 minut v nekolika jazycich. Co me privedlo do Holandska, jak jsem se seznamila s pritelem, jestli chci zustat... Na tvuj blog me vcera upozornila jedna moc fajn Slovenka, se kterou jsem se sesla v Utrechtu na vino. Jsem ji za to moc vdecna. Jo a pri mem hostovani se vzdycky, ale fakt vzdycky, zaprasi po domacich syrovych tycinkach z listoveho testa s ruznym korenim ;) Priste ale vyzkousim ty tve jednohubky, protoze vypadaji skvostne. Zdravim z Holandska do Norska <3

    OdpovědětVymazat
  6. Moc krásný článek. Popravdě tohohle se hodně bojím. S přítelem plánujeme, že se po vysoké odstěhujeme do Norska. No a jelikož tam nikoho neznáme tak si myslím, že první měsíce budou hodně krušné. Na stěhování a hledání nových přátel jsem sice zvyklá, ale cizí země a jiný jazyk...no potěškoště :D

    OdpovědětVymazat