Stránky

neděle 2. března 2014

Život je jako puzzle, někdy hledáte i celou věčnost...


Opatrně se soukám do pohodlných bavlňáků, které jsem koupila k příležitosti léčení žebra a pobytu doma, na stole nám voní oblíbené thajské take-away, svíčky hoří 'ostošest' a tlusté ponožky finišují můj sobotní večerní outfit. Původní program byla naše oblíbená Stand-Up show v Dirty Cow, ale v mém rozpoložení jít na Stand-Up, kde se všichni řežou smíchy po dobu devadesáti minut by nebylo to pravé ořechové. Koupili jsme tedy puzzle, 1500kusů a já překonávala sama sebe a svoji trpělivost. Na skládání puzzlů jsem nikdy nebyla. Nikdy jsem nevydržela sedět na místě a zabavovat se stolními hrami, při kterých se nic nenaučíte, nebo se nezasmějete. Zkrátka mi to připadalo jako ztráta času... Inu, koupili jsme newyorské mrakodrapy, protože takový výlet do NY je náš velký sen... a jak jsem tak hledala ty správné kusy, které by do sebe zapadly, přemýšlela jsem, jak ty velké puzzle jsou jako náš život. Všechno do sebe jednou zapadne, i když zatím na to nedošel čas. Občas nám život nastolí situace, kterým nerozumíme, které nedávají smysl, a lidé se chovají úplně jinak, než očekáváme. Po nějakém čase se ale většina těch nevysvětlených okamžiků vysvětlí a Vy cítíte, jako kdyby jste našli ten správný puzzle, který zapadne do celého obrazu. Každý z nás má tisíce příkladů z vlastní životní knihy a každý takový další puzzel nám poodkryje, co bylo, proč se to stalo a jaký to mělo přínos pro náš život... říkám si, kdybych já tenkrát věděla, že kvůli němu odjedu pryč a potkám lásku svého života, tak bych si oči nevyplakala, kdybych já tenkrát věděla, že vyhození od státnic mi otevře dveře obrovských možností a já odjedu na sever, a kdybych já tenkrát věděla, že kvůli výronu kotníku a vyškrtnutí z norského teamu jsem tenkrát jela na týden domů, kdy jsem viděla naposledy mámu... 

Je neděle ráno, vstávala jsem už o půl osmé, protože máme dneska naplánovaný den na minuty. Sedím tu nad těmi puzzlemi a přemýšlím, jestli je vůbec někdy doskládáme. Puzzle se staly naším interiérovým doplňkem, na puzzlech už týden snídáme, obědváme, i večeříme... tyhle puzzle se staly součástí našeho života. A občas při té společné snídani najdeme nějaký, který zapadne a je to jednodušší, než bychom čekali. A kdybychom ho bývali hledali, strávili bychom pěkných pár minut usilovné práce... Takže vážení, možná, že vždy zuby nehty nemusíme hledat ty naše životní puzzle, ony do sebe postupně zapadnou samy, když to nejméně čekáme. Vězte, že jednou do sebe zapadnou...


A co vy? Našli jste v poslední době nějaký ten životní puzzle? 
Nádhernou neděli a nesnažte se najít ve všem smysl hned...

Vaše TerezaInOslo

John Erik se zapáleně učí vařit, jeho první americký hamburger servírovaný na newyorských rozestavěných mrakodrapech byl fenomenální! 
Oblíbená kolekce čajů  z M&S na zimu, English Breakfast na snídani, Lemon & ginger odpolední a heřmánkový s medem na dobrou noc
Jdeme na konzert Toma Odella


3 komentáře:

  1. Opravdu krásný a moc inspirativní příspěvek :)
    Kristy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Děkuju mockrát, budou ještě další a hezčí :)

      Vymazat