Stránky

středa 10. října 2012

Audience u Mr. Světoběžníka, aneb jak je dobré přečíst email od začátku do konce

Znáte to, když skáčete z jednoho světa do druhého, z role studentky, která vysedává v knihovně do pozdních hodin sobotních, až jí musí vyhazovat slečna policajtka, přes pracující kafebarmanku s legračním norským přízvukem, až po gymnastku v norském teamu navlečenou v Nike tréninkové uniformě. Všude zase tahám tu velkou tašku plnou všeho: počítač, jídlo v krabičkách na celý den, nutnou porci vitamínů a horkého čaje s medem, tlusté ponožky, horu gumiček a balzámů na rty, obrovskou horu potištěných a popsaných papírů, které se po různu ohybají, jsou začmárané fosforeskujícími zvýrazňovači a plní se nejdůznějšími poznámkami a úkoly. Večer konečně dorazíme domů a s překypující energií, že se ten dnešní den docela povedl, se mi po chvíli podlamujou kolena únavou při mytí té obrovské kopy nádobí. Slastně přemýšlím o vysněné myčce, která na nás sbírá síly v našem novém. Tam jdeme mimochodem dneska naměřovat. Je to zvláštní, že koupíte největší věc, co jste kdy koupili, ale vlastně ji nemáte. To je jak, kdybyste si koupili boty, které si můžete vyzvednout za měsíc. Chci je hned! 

Audience

Škola mi tlačí na svědomí a výběr diplomové práce je takzvané horké téma v naších denních konverzacích. Inu, rozhodla jsem se tentokrát vzít všechno do svých rukou a začala kontaktovat nejrůznější africké NGO a české univerzity a hledat inspiraci a motivaci a šup, už mám sjednaný skype meeting s Afrikou. Evidentně se jim v Senegalu zalíbilo moje téma týkající se využití solárních mobilních telefonů na africkém kontinentu (upozorňuji, že téma není zcela finální a bude se přizpůsobovat dané lokalitě, požadavkům či finančním možnostem). První oficiální meeting s mým budoucím vedoucím projektu byla trochu noční můra. Vedoucí mé diplomové práce je světově uznávaný odborník, který hostuje na univerzitě Stanford, univerzitě v Pekingu a tak všelijak je vytížen konferencemi po celém světě.