Stránky

čtvrtek 28. června 2012

Jeden krásný letní den nám přivál dva výletníky z Čech

V práci peklo a po práci koláče. Jeden nádherný letní den v Oslu nám zpříjemnily dvě dobré duše z Čech. Nejsou to žádní severští začátečníci. V Oslu jsou skoro jako doma a tak klasicky vyrážíme nasát letní atmosféru do víru velkoměsta. Sluníčko nám nahřívá tváře a my chladíme žáhu kopečkovou zmrzlinou Ben & Jerry's! Tu hltáme a spokojeně si vyprávíme, jak ten sever má něco do sebe. Je fajn si zase po čase popovídat česky. Hlavně ten český humor, ten mi chybí :). Šprýmovat o fialovo-růžovo-červeném outfitu jednoho dědy se vám s Nory nepoštěstí. Jsme doslova nasáklí letní náladou a pozorujeme šťastné Nory, jak si užívají, a že to tedy umí. Procházíme přes Aker Brygge a narážím na velkou skupinu tančících lidí. Chvíli je pozorujeme a že mají styl. Nejsou to žádný mladice, ale tyhle ženy ve zralém věku se doslova kroutí v rytmu a jejich letití manželé hopkají laškovně kolem. Takoví roztomilí staříci a jak si užívají. Vidím se tam s Johnim za pár let taky.



středa 27. června 2012

Zase jsem v Oslu něco objevila: nejdokonalejší ovocný trh pod Sluncem


Musím na poště vyzvednout doporučené psaní. A naše pošta leží přímo uprostřed Greenlandu, kam mám striktně zakázáno chodit sama. Když jsem se přistěhovala, šla jsem jednou běhat a doběhla jsem až tam. Od té doby vyprávím historku, že jsem jednou šla v Norsku běhat a doběhla jsem až do Afriky. Inu, blonďatá jsem tam byla jedna z mála. Trochu mi to připadalo, jako když jsme kdysi s našima jezdili na zapomenutá míst v Asii, kde ještě nikdy předtím  neviděli bělochy a lidi si nám šahali na naše bílé vlasy a tátův nos. Cestou z pošty vidím obrovský chumel lidí a všichni se tlačí  a hulákají na sebe. Nedá mi to a prodírám se. Objevuju jako Alenka v říši divů. Přede mnou se pomalu, ale jistě rozprostírá obrovský ovocný a zeleninový trh a já se nestačím divit. Takový třešně nepamatuju ani ze zahrádky Beitlerů. Popadám obrovský meloun a prodírám se dál. Přihodím ananas a naprosto neodolatelné hrozny a mám nauvěřitelnou radost, že jsem zase objevila něco tak užitečnýho. Sice dostanu loktem asi tak sedmkrát, než se dostanu dovnitř, ale to, co na mě čeká vevnitř opravdu stojí za to. Pole nejrůznějších bylinek v květináčích za hubičku? Obrovské balíky Basmati rýže za nula nula nic? A co teprv celý regál chili koření? Olivy naložené ve více než dvaceti různých kořeních? 

úterý 26. června 2012

Proč dělat charitu a jak se stříhá hudba na Miss Deaf 2012



Loňský rok jsem dostala zakázku na sestříhání hudby na Miss Deaf World 2011. Při prvním telefonátu jsem se mírně pozastavila nad otázkou, zda můžu nastříhat hudbu Miss neslyšících. Pokyn zněl jasně. Hudba musí obsahovat hodně beatů, aby missky mohly vnímat otřesy a vibrace. Při zkoušce jsme málem všichni ohluchli, ale celý večer stál za to! A letos je to tu znova.

Recenze na Moonrise Kingdom

A jeden z dalších podivných trháků Mooonrise Kingdom v podání Wese Andersona, u kterého vám ze začátku budou cukat koutky...a na samotném konci se budete divit sami sobě, čemuže se to vlastně smějete


Jedno klidné odpoledne jsme proměnili ve výpravu do klasického, řekla bych velmi útulného a nevšedně zařízeného kina. Místo běžných sedaček krásná křesla s vlastním stolečkem, servírovalo se víno i čokoládové bonbóny. Usedáme a baví nás hudba známého soundtrakáře Alexandra Desplata. Od samého začátku vás Moonrise Kingdom nese na vlně humoru, který si buď zamilujete, nebo absolutně nepochopíte.

neděle 24. června 2012

Nikdy neztraťte dětskou hravost a fantazii



Je nádherné nedělní ráno. Sen mě hodí do svatební nálady a já plánuju svatební oznámení. Ještě ani nejsem zasnoubená, ale dostala jsem geniální nápad na svatební oznámení. Už se nemůžu dočkat. Svatby jsou v letních měsících všude kolem a my se chystáme na jednu typicky českou a jednu norskou. Přehršel energie ve mně jen kypí a já nemůžu posedět a už vůbec ne poležet. Prozpívám celou přípravu snídaňové omelety s mletým masem a čerstvou bazalkou a plány nesměle gradují. Btw tuhle omeletku zkuzte. Když vám zbyde nějaké mleté maso z předešlého dne, prostě ho jenom přidejte k vajíčkám a máte geniální recept na fungl novou snídani. Žádná ohraná vajíčka na měkko :)
Směr našeho dnešního výletu je výlet lodí na Bygdøy pláž, ale prší, lépe řečeno, z nebe se řítí provazce vody, tak je na řadě plán B. Technické museum v Oslu. Není to daleko a vyblbnou se tam malí i velcí. Hlavně ti velcí. Baví nás to. Strávíme celých patnáct minut na přístoji, který zkouší váš postřeh. Musíte máčknout čudlík, jakmile se rozsvítí světlo. U mě to bylo ve 0,20 sekundy. Posunout dál nás donutí až kypící se fronta malých zvědavců, kteří chtěj taky zkusit reakce. Po pár hodinách odcházíme plní nových informací a dětské energie a jediné, co přichází v úvahu je jahodovo-banánový shake. Inu, takový návrat do dětských let není vůbec na škodu. Spousta věcí vám z dětství zůstalo, ani o nich nevíte. Je legrační, jak se z nás stali dospělí, ale vlastně si tak nikdo nepřipadá. Dneska jsme blbli jako malí kluci v planetáriu a zítra jdeme na veledůležitý meeting v bance ohledně půjčky na byt. Všichni jsme jenom přerostlí děti. 

sobota 23. června 2012

Podivín z kavárny, sobotní nákupy a rodinná návštěva



Pauza kuchařů
Sobota odpoledne. Doma po nákupech a prohlídkách města. Jsme utahaný jako koťata a já mám jako tradičně pověšený všechny nový kousky na ramínku, abych je měla celou dobu před očima a mohla je pozorovat. Tuhle úchylku mám už od svých ranných let. Když jsem dostala něco novýho na sebe, vždycky jsem to pověsila na ramínko před postel, abych se ráno mohla probudit a mít radost. A to mi zůstalo až do teď.  

čtvrtek 21. června 2012

V Oslu rostou mrakodrapy jako houby po dešti


Moderní Oslo
Tuším, že už je to špatný, když o vašem šéfovi píšou titulní strany největších novin, že je jeden z nejšílenějších bossů, kterýho můžete v celým Oslu chytit. To zas měla Terezka štěstí. Tak jsem si dneska střihla jedno interview a byla zas po dlouhý době nervózní jako sáňky v létě. Šlo to ale jako po másle a já měla nádhernej pocit. V práci jako bych se vznášela a mluvila v 99% případů pouze a jen norsky. Je to vtipný. Pořád mi připadá, že neříkám slova, ale jenom nějaký písmena a bláboly. Překvapivý pak je to, že mi lidi odpovídají a reagují. 

úterý 19. června 2012

O jednom proflákaným slunečním dni

Je krásný odpoledne, všichni vyvalený venku a já apěchám hodit si sprchu, nahodit letní outfit a potkat kamarádku. Jdeme se projít městem, užít zmrzlinu a prosedět hodiny v parku. Je nádherný počasí a ani jedný z nás se nechce domů. Tak jen tak couráme mšstem a pozorujeme lidi. Ani nevím, jestli jsem kdy v životě měla někdy čas takhle chodit městem a objevovat nová místa. Je to  obrat od mého běžného pražského životního tempa, kdy jsem se zastavila doma jen na otočku se slovy: "Jsem strašně unavená a mám strašnej hlad." Pořád jsem někde ve stresu lítala a všechno zařizovala až mi z toho šla hlava kolem. Je krásný si vychutnat atmosféru města a jen tak nevinně pozorovat lidi. Kam spěchají, proč se mračí, co mají v igelitkách, proč kulhají, nebo se chechtají, proč nosí krátký kraťasy a nepadnoucí brýle, proč mají rozcuchaný vlasy a drobky na tričku. Můžete jim dát jakýkoliv jméno i status. Můžete z nich udělat asistenky královny i uklízečky. A to jenom jednou pohou myšlenkou. Můžete je oženit během tří vteřin a nechat bydlet v krásným domě u jezera. Můžete jim dát sympatickýho manžela a krásný děti. Je fajn, že většina mých hrdinů má spokojený, šťasný a bohatý život. Asi je to proto, že takový chci mít taky. 

Krásný večer a sněte! Dodá vám to motivaci.
Vaše TerezaInOslo

TIP: Dneska jsem viděla plakát na Scandinavian Photography School in Oslo, tak si možná podám přihlášku. Zkusit se má všechno :)

O tom, jak je v Norsku lehké být meteorologem, o mé první norské kreditní kartě a o víkendové kreativitě, která mě nepustila ani v pondělí



Je pondělí. Jsem utahaná z práce, protože pondělky jsou vždycky těžký. Přemýšlím o tom, jak je asi lehký být v Norsku meteorologem. Večer v 8 si stoupnete před kameru a přeřikáte, že druhý den bude slunečno, střídavě zataženo, ojediněle přeháňky a  bouřková průtrž také hrozí. Nebe se tu střídá jakoby si Bůh házel mincí každou hodinu. Nemusíte smutnit, že máte naplánovaný piknik a ráno je, že by psa nevyhnal. Během dne se to zpravidla změní tak pětkrát a na večer bude nádherně teplo a ještě krásnější západ Slunce. Někdy mě to ale štve. Probudím se do zamračeného dne, a mám radost, že můžu zůstat v pyžamu a číst si zahrabaná v posteli. Né, že by mě to někdy bavilo dýl než hodinu, ale přece jenom mám lenivou náladu. Jenže, ejhle, během chvíle vám paprsky přímo zapalujou řasy a vy se cítíte provinile, že se válíte doma, když je venku tak nádherně. Přemýšlejíc, že se stanu norskou rosničkou jen tak nakouknu do výlohy mého nejoblíbenějšího obchodu Panduro, který je relaxační oázou. Je to kreativní království, kam jen tak nějaký chlap nezavítá. Ponořila jsem se tam jenom na minutku a ve víru ženských kabelek jsem se ochomýtala kolem regálů plných všelijakých látek, knoflíků, dekorativních papírů, svíček, stužek, tužek, korálků a perel. Točila jsem se tam jako malá holka. Nakonec jsem si odnášela svůj poklad a spokojený úsměv na tváři. Tohle mi radost udělá vždycky.

neděle 17. června 2012

Jak mě chytila krativita za pačesy


A je to tady! Výsledek dnešní kreativní smrště! Vyměnitělný látkový obal na kapesníčky. Taková kravina a jakou radost vám to udělá. Za prvý máte pocit, že ještě něco můžete vyrobit rukama, a ne jen koupit v IKEE a za druhý, kreativita je jedna z nejkrásnějších věcí na světě. Můžete si brouzdat vlastné fantazií, kde vám nikdo neříká, jak to udělat a jak to má do puntíku vypadat. Můžete to klidně ustříhnout křivě, když se vám to líbí. Tak já jsem té své kreativitě povolila uzdu a vyšperkovala náš byt po svém.

sobota 16. června 2012

SALE, SALE, SALE!!!



Je sobota odpoledne a já jdu po práci utahaná domů. Přemýšlím, jestli jsem náhodou po tátovi nezdědila workoholismus. Směju se sama sobě. Doufám, že ne hlasitě! Šlápnu do louže až mi to ošplíchne lýtka a přemýšlím, jestli vůbec po tom ranním slejváku a buřině budu moct jít večer běhat. S myšlenkama někde úplně jinde procházím hlavní nákupní třídou a přijde mi, že praská ve švech více než obvykle. Chytím se davu a ten mě unáší směrem k centru. V tu ránu pochopím, proč se všichni na sebe tlačí a co je příčinou, že snad všichni Oslové jsou  dnes v centru. Všechny obchody mají své stánky venku a prodávají za neuvěřitelné ceny. 30%, 50%, až 75% na téměř všechno zboží mně nenechá jen tak klidnou. Cítím, jak mi v tašce něco začne poskakovat. Je to moje kreditka. Už se nemůže dočkat, až se taky protáhne. V hlavě mi najednou začnou výřit desítky důvodů, proč je výhodné nakupovat ve slevách a nohy mě unáší do mých nej obchodů. No nekecaj, fakt je všechno za 50%! Popadám kraťasy a boty, náušnice a pásky, topy i legíny, všechno, co mi padne do oka. Prodírám se do kabinky, kde to vypadá jako po tornádu a během pár vteřin vybíhám k dalšímu oblibenému obchodu. Mám limit určený MasterCard, tak musím jako chytrá horákyně počítat a přebírat. 

čtvrtek 14. června 2012

Žij teď a ne až jednou budeš mít...


Dneska jsem se tak trochu přistihla při činu. Vždycky jsem řikala, že taková nebudu a dneska jsem načapala svoje druhé já, že to dělá. Ano, mám dvě já. Jsem totiž blíženec a je to na mě dost vidět. Můžu se sama se sebou hádat hodiny a nakonec stejně vždycky vyhraju. Inu, zpět k tématu. Mám teď takové životní období, že si říkám, tak a až budu mít práci snů, a svůj byt s balkónem, zlatýho retrívra jak z reklamy na psí žrádlo, a až budu moct kupovat čerstvý kytky do bytu do aleluja, a až budu mít každý den upravený nehty, a až budu konečně dospělá, a až budu mít dost peněz si jen tak jít nakoupit a nepřemýšlet, jestli si můžem dovolit koupit drahý jogurty, nebo nový brambory. Až jednou tohle budu mít - budu šťastná! Ha, jenže chyba lávky. Kdysi dávno jsem si říkala, že až jednou odmaturuju, až jednou budu mistryně ČR,
až jednou vystuduju Karlovu Univerzitu, až sjedu svojí první vlnu, až jednou poletím do Ameriky, až jednou napíšu svůj první placený článek, až se jednou přestěhuju na sever, ... teď se mi houpe zlatá medaile z mistrovství Norska na krku. Koho by to kdy napadlo, že ze starého Sokola na Hanspaulce s koženýma těžkýma žíněnkama se jednou vyloupne mistryně Norska? Radost a slzy byly, ale co já na to teď? Zase mi to nestačí! Teď chci vyhrát Evropu. A pak přijde co? Svět, Olympiáda? Jaktože nikdy nejsme spokojený, když dosáhneme nějakého výsledku, zlomu, úspěchu? Jaktože nám to prostě nikdy nestačí? Na jednu stranu je to dobré. Je to jako lano, které nás táhne kupředu. Jednu věc bychom si ale měli uvědomit. Je nutné mít hranici. Hranici toho, kdy se už honíme za klišé, protože si myslíme, že to ono nás konečně učiní šťastné. Asi bychom se občas měli zastavit a uvědomit si, že právě teď jsme šťastní. 

Tak já se teď na chvíli zastavím a zamyslím, že právě teď si žiju ten sen, který jsem si už odmala vysnila. 

Krásný večer všem a buďte šťastní! 

Vaše TerezaInOslo

TIP: Založila jsem na Facebooku stránku TerezaInOslo, kam můžete psát své komentáře, ohlasy, příspěvky a budu Vám všem moc vděčná ta jakékoliv poslání dál do světa! Jste moje obrovská inspirace! Díky! 

středa 13. června 2012

Dnešní óda na módu, aneb kde se stala chyba!


Místo: na terase, kdybychom ji měli :)
Food: ovocné špízy,kdyby je někdo udělal
Music: zpěv ptáků

Dnešní příspěvek inspirován Češkami a jejich módním stylem začnu jednou historkou, která se mi včera stala v práci. Pracuji v jedné z nejlepších francouzských patisserií v Norsku. Prodáváme dorty, jenž jsou držitely světových ocenění a lidé si u nás objednávají svatební dorty za desítky tisíc norských korun z celého Norska. Naše lokalizace i mnoholetá proslulost k nám láka spíše klientelu norské vyšší třídy. Denně můžu tedy pozorovat do detailu doladěné modely žen v krásném středním věku, ale i mladičkých dívek, které v Čechách jen tak nepotkáte. Ani zdaleka mi nestačí prsty obou rukou, abych spočítala, kolik značkových kabelek mi na pultu dennodenně přistane. Proč vám to ale všechno píšu. Je běžný den, klienti spěchají do prací a s jedním nízkotučným latté a kávovými macaronky vybíhají spokojení z našeho kafebaru.

pondělí 11. června 2012

Proč je dobré v neděli nic nedělat, proč vám úklid zabordelených skříní pročistí hlavu a v neposlední řadě švédská trojka v Ikee!



Dlouho jsem přemýšlela, zda napsat nedělní článek, či ne. Po dlouhém posedávání s notebookem na klíně a opakovaném vymazání blábolů jsem se však rozhodla, že dám vám i mě jeden den pauzu. Ono na tom něco bude, že se v neděli nic nemá dělat. Veškerá moje fantazie šla ta tam. Tak jsem dospěla k závěru, ke kterému jsem dospět chtěla. Je dobré si občas odpočinout a vypnout. Prostě si udělat den podle svého. Tak jsem šla běhat a dělala jógu při západu Slunce u moře. Nejspíš mě měli kolemjdoucí za podivína. Mně to ale bylo kupodivu úplně jedno. Lítala jsem si ve svých šedých volných teplákách a motýlovém topu lososové barvy v mé vlastní fantazii. Kde jsme to skončili, zase jsem se nechala unést někam daleko od tématu. Ano, mluvila jsem o tom, jak je nutné v neděli načerpat energii na nový týden a že byste měli dělat jenom to, co vás baví. Klidně se válejte celý den v pyžamu v posteli a jezte jenom šokoládový bonbony. Podle mě by měli slovo čokoláda, změnit na šokoláda. Zdá se mi to mnohem roztomilejší! Inu, tady vidíte zdárný příklad toho, jak je dobré načerpat energii. Fantazie vás pak překvapí a nedá vám pokoj. A to ani ve spánku. Dnešní sny byly divoký. Spolu s mými nejbližšími jsme byli odvezeni na opuštěný ostrov. Tam jsme se na soukromé party dozvěděli, že jsme odsouzeni k postupnému zabití. Vlády chudých zemí Evropské Unie si pak rozdělí náš majetek a zachrání tak budoucnost naší generace. Každý jsme dostali místo menu detailní popis, jak nás zabijí. Prý se tomu nešlo vyhnout. Když se vám tohle stane, mám pro vás jednu dobrou a užitečnou radu. Probuďte se! :) 

 Pondělí se neslo v trochu akčnějším duchu. V práci jsem po mistrovsvtí dostala den volna a ten řádně věnovala gruntování kuchyňských skříněk. Co jsem se přistěhovala, mohla bych počítat dny, které jsem strávila opravdu hlubokým gruntováním. Inu, přistěhovala jsem se do bytu po třech mladých bordelářích, kteří byli aktivními pořadateli megaparties a tím známí po celém Oslu. Pak vás tedy nemůže překvapit, když najdete zátky od piva naprosto všude. Pod gaučem, za gaučem, mezi gaučem, v gauči, na gauči, VŠUDE! Ale proč vám to píšu? Při takovém grandiózním úklidu máte spoustu času přemýšlet za prvé, a za druhé to má i blahodárný účinek na vyčištění vaší hlavy. S uspořádáním regálů a jejich vyčištěných, jako bych si uspořádávala a vyčišťovala svůj vlastní život. Zkuste to. Určitě oceníte ten poúklidový pocit. A stalo se i to, co se většinou stává. Nutně jsem potřebovala doplnit ty věci, které jsem v samém zápalu uklízení vyhodila a tedy výlet do IKEY byl dnes nevyhnutelný. Tak jako vždy se nám trochu protáhla kreditka a já si i mimojiné koupila troje nůžky v balení se švédským názvem "TROJKA". No, nepřipadá vám to vtipný? Mně teda jo. A to není všechno, v regálu v jednom z nainstalovaných minibytů měli knížku od Ivana Klímy. Už už jsem si řikala, že vyjdu ven a nasednu na Zdarma IKEA, který mě doveze na Zličín. 


Vaše TerezaInOslo


TIP: Švédský kuličky jsou prostě neodolatelný. Zkuste si je ale jednou udělat doma. Není to žádná věda a vy budete mít dobrý pocit, že nejíte žádného losa, či soba.
http://www.apetitonline.cz/recepty/5111-svedske-masove-kulicky.html

sobota 9. června 2012

Pinterested in PINTEREST!



Jste kreativní? Že k tomu máte daleko a chybí vám dispozice? To jste ovšem ještě nezavítali na nejkreativnější stránku všech dob www.PINTEREST.com. Já tam můžu strávit hodiny a hodiny, ba možná i dny i měsíce... Představte si tu nejkreativnější smetánku lidí, kteří doslova dýchají pro to, aby se mohli pochllubit jejich nejkreativnějšími kreaturami. A že to stojí za to! 
Nemusíte si ani vytvářet účet. Nechte se jen tak ladně unášet vírem nápadů a výmyslů, který vás jen tak nenechá nečinně sedět na židli. Bude to s vámi cukat až nevydržíte a vyrazíte do sklepa či na půdu najít něco, co by stálo za renovaci. Pro každého se tu něco najde, to mi věřte. A kdy jindy, než o víkendu máte na tyhlety blbosti  čas?  

Tak prosím, přeji krásnou zábavu a ještě lepší náladu! 


TIP: Kreativitě se meze nekladou! http://pinterest.com/terezzz/

Vaše TerezaInOslo

pátek 8. června 2012

NORGE, NORWAY, NORSKO


Borestranden, Klepp

Dnes jsem se rozhodla vám okořenit večer pár libůstkami z Norska. Jako čtenáři blogu nesoucí název "TerezaInOslo" si zasloužíte vědět, jak se nám tady v nordické zemi líbezně žije. 10 měsíců už je sakra dlouhá doba na to, abych tady od těch blondýnů něco okoukala. Nu tedy dobrá. Začnu od píky. 

čtvrtek 7. června 2012

Občas vás dokáží překvapit i ti, od kterých byste to nečekali...


Místo: jako obvykle
Refreshment: Coke
Music: Muse



Je normální den. Vedle naší kavárny je takový malý zaprášený zabordelený miniobchod. Něco jako pornotrafika. Nahotinky mě každý den svádí pohledem, když jdu do práce. Vevnitř sedí takový oplzlý tmavý prodavač ve středním věku. Hned na začátku jsem mu na otázku, jestli mám Facebook, odpověděla razatní "NE!" Chodí ke mně třikrát za den na kafe. Vždycky se tak přitrouble pousměje a v jeho obličeji je vidět, že je mu to trapný. Za staré noviny mu dáváme kafe zadarmo. Dneska dostal i promáčklé makronky. To jste měli vidět tu dětskou radost. Proč vám to ale vlastně všechno vyprávím? Dneska mi to nedalo a zeptala jsem se proč. A on na to, že drží rodinnou tradici a používá trafiku jako jeho kancelář. A z člověka, kterého mi bylo líto, se najednou vyklubal majitel norské ropné společnosti s černým Mercedesem a druhou kanceláří na Aker Brygge - nejluxusnější části Osla. A jak bylo trapně mně teď? 

Je to jako v pohádkách. Princezny se vyklubají z myších kožíšků.   

Krásný večer vám všem!

Johni krájel cibuli, zatímco já psala blog
Vaše TerezaInOslo

TIP: Co takhle nechat občas udělat něco vaše druhé polovičky? Můžete být mile překvapeni :) 




středa 6. června 2012

Rozmazlujte své tělo a duši, bude vám líp





Je brzo ráno, do práce jdu až na 11. Chci nám udělat pořádnou snídani. Miluju snídaně. Mohla bych snídat pořád. Klidně i celý den. Cestou do koupelny však radikálně změním ranní plán. Neonky se přímo smějou na moje tyrkysový podkolenky a já vyrážim s iPodem vstříc rannímu běhu. Lítám jako pták lesem a potkávám jen pár osamělých pejskařů. Je mi jedno, jaký mám tep a jestli běžím rychle. Řídím se sama sebou. Jak se mi zrovna chce. A to je i heslem dnešního dne. Slunce mi hřeje na tváře a já plynule dýchám a protahuju svaly jógou. Jóga je nádherná v tom, že vám hned do těla vpustí cosi nepopsatelně krásnýho. Málem bych na jógu zapomněla. Miluju ji a moje tělo ji nutně potřebuje.

úterý 5. června 2012

Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem

Plass: På gulvet
Forfriskning: Linsesupper 
Musikk: Fuglesang

Z naší soukromé knihovny
Ja, ja...jeg er ikke Norsk! Norové překvapeně kroutí hlavou nad tím, že já prostě Norka nejsem a nejsem. Až dneska jsem si poprvé dokázala vysvětlit, proč na mě nechápavě kulí oči, když automaticky přepnu do angličtiny. Věta: "But you look so Nordic!" mě sice těší, avšak na druhou stranu uvádí do rozpaků. Pochopila jsem, že jestli chci v tomhle dravém severském tržním prostředí přežít, musím mluvit norsky pomalu i ze spaní. Dnešní příspěvek tedy minimalizuji a ušetřený čas věnuji norským nepravidelných slovesům, a že jich není málo! Ha det bra! :)

TIP: Zkuste se učit cestou hry. Vřele doporučuji http://livemocha.com/. Vytvořte si účet a nechte se mile překvapit :)

Vaše TerezaInOslo

pondělí 4. června 2012

Byla jsem se podívat do budoucnosti...

Místo: na zemi při svíčkách, 
Snack: norská pramenitá voda a domácí sušenky, 
Hudba: The Knife
Celý den jsem přemýšlela, jaké téma ponese dnešní příspěvek. Zodpovědnost mi tak trochu tlačí na svědomí. Nechce se mi věřit, že na můj blog TerezaInOslo opravdu kliklo více než 600 lidí za 3 dny. Mám obrovskou radost. Tak prosím, vážení, nechte se inspirovat dnešním příspěvkem.

neděle 3. června 2012

To byste se divili, kolik Čechů žije v Oslu!

Místo: sofa, 
občerstvení: bylinkový horký čaj s medem,
hudba: Ollabelle 

Prší, fouká, zima je neskuteně vlezlá... vypadá to, že ta malá ochutnávka jara/léta v Norsku je fuč. Dobíhám autobus směřující na Ekerberg. Tam se mají dnes odpoledne nahromadit všichni Češi žijící v Oslu. Dětský den pro Čecho - Norčata. Nachystány jsou typické české hry a grilování. Po očku pozoruji příchozí. Nesměle se představuji a všem vysvětluji, proč mám na sobě matoucí bílou bundu s norskou vlajkou a obřím nápisem NORGE. Jsem tu opravdu benjamínem. Většina má za sebou už nějaký ten pátek na severu. Zpravidla kolem 6 let. Vesměs všichni ovládají norštinu a kupodivu neslyším ani žádný razantní český přízvuk.

sobota 2. června 2012

První příspěvek aneb každý den přináší nové příležitosti

Vítejte!


  • Místo: postel,
  • občerstvení: prázdná miska po jahodách, 
  • hudba: Emi Meyer

Už dlouho jsem v sobě tutlala pokušení psát blog. Déle to ale už nešlo. Všechny ty nápady, fotky a inspirativní nálady musí ven. A to hned! Už nějaký ten pátek je jaro a s ním neuvěřitelná inpirativní energie. Nechci si ji jen tak nechat pro sebe. 

Ode dneška tedy posílám do světa vše, co mě napadne. Od zajímavých příhod z ulice, přes recepty na neodolatelné makronky, až po detailní rozbor nutného obsahu příručního zavazadla do letadla. Inu, slibuji, že nudit se nebudete :). 

Mějte se krásně a těšte se na první příspěvek! 
Vaše TerezaInOslo

TIP: Vyzkoušejte Dragonfruit aias růžové kiwi exotické chuti i vzezření. Budete příjemní překvapeni. Geniální pro party i jako nevšední doplněk všední večeře :)